Vzdálená obluda se dvěma měsíčky

Jana Tichá - 3. 12. 2005

Kuiperův pás těles za drahou Neptunu postupně odhaluje svá tajemství. A že jich je. Například těleso známé jako 2003 EL61 je veliké, přitom je šišaté a ještě navíc má dva měsíčky.

Těleso známé od letošního léta jako 2003 EL61 patří s velkou poloosou dráhy 43 AU, sklonem dráhy k rovině ekliptiky 28 stupňů a nevelkou výstředností dráhy (0,19) mezi typická klasická transneptnická tělesa obíhající kolem Slunce vně dráhy planety Neptun. (Prstenci těchto transneptunických těles se též říká Kuiperův pás.) Tým amerických astronomů pod vedením M.Browna, který letos v létě přispěl k poznání vzdálených oblastí sluneční soustavy třemi pozoruhodnými objevy (viz, Větší než Pluto ), pokračuje ve výzkumu vlastností těchto těles. Využívá mohutného teleskopu Keck II. vybaveného Laser Guide Adaptive Optics systémem, který umožňuje pořídit z povrchu Země (přesně řečeno z Havaje) stejně kvalitní snímky jako z kosmického Hubblova teleskopu, i infračerveného Spitzerova kosmického teleskopu.

Jejich výzkum ukázal, že těleso 2003 EL61 ač veliké (~ 3/4 velikosti Pluta) není zakulacené, ale protáhlé, připomínající míč na americký fotbal nebo na ragby. S tím souvisí jeho velmi rychlá rotace - pouhé 4 hodiny. Zatím neznáme ve sluneční soustavě těleso, které by bylo tak velké a přitom tak rychle rotovalo. Těleso je kamenné jenom s ledovou "polevou", povlakem na povrchu. A právě rychlá rotace, která je pravděpodobně výsledkem srážky s jiným transneptunickým tělesem v dávné minulosti, zřejmě pevné kamenné těleso protáhla do nepravidelného tvaru.

Na snímcích tělesa 2003 EL61 pořízených s výše zmíněným Keckem objevili Mike Brown a jeho kolegové též dva měsíčky.

První měsíček obíhá mateřské těleso jednou za 49 dní, a jeho dráha je téměř kruhová. Druhý objevený měsíček je slabší, oběhne mateřské těleso jednou za 34 dní, ale pro přesnější určení dráhy bude třeba dalších měření.

Objev měsíčků umožnuje astronomům spočítat hmotnost celého systému, která byla upřesněna na cca. 32 procent hmotnosti Pluta.

Své měsíce má kolem 10 procent známých těles Kuiperova pásu, donedávna však nebylo známo žádné těleso za Neptunem, které by mělo satelitů více. Nedávný objev dvou malých měsíčků u Pluta (které tak s velkým měsícem Cháronem má už tři známé satelity) i objev dvou měsíčků u 2003 EL61 nabízí myšlenku, že alespoň velká transneptunická tělesa mohou být vícenásobnými systémy.

Obrázky: M. Brown (Caltech)