Těsně vedle aneb story o 2001 YB5

Jana Tichá - 10. 1. 2002

V pondělí 7.ledna 2002 v 7:32 hodin UT minula naší Zemi třistametrová planetka 2001 YB5 o pouhých 0,00557 astronomické jednotky, čili o nějakých 833 tisíc kilometrů, přibližně dvojnásobek vzdálenosti ze Země na Měsíc. Její hypotetická srážka se Zemí by znamenala například katastrofu pro větší část západní Evropy. Těsný průlet planetky 2001 YB5 vzbudil nebývalou pozornost médií ve světě i u nás. A jak to všechno začalo ?

Planetku 2001 YB5 objevili američtí astronomové sdružení v projektu NEAT vedeném slavnou veteránkou lovu na asteroidy Eleanor Helin(ovou) pomocí 1,2-Schmidtovy komory na Mt. Palomaru 27.prosince 2001. Už z prvního cirkuláře vydaného mezinárodním centrem pro sledování planetek bylo zřejmé že jde o planetku blízkozemní, typu Apollo, tedy křižující dráhu Země a v tomto případě i Venuše a Merkuru. Zároveň cirkulář připravený známým odborníkem Brianem Marsdenem upozorňoval na to, že jde o takzvaný PHA – potenciálně nebezpečný asteroid, dostatečně velký i těsně se přibližující k Zemi, aby vyžadoval další bedlivou pozornost astronomů. Takových známe zatím 366. Na Nový rok upozornil italský teoretik Andrea Milani na to, co stejně zúčastnění věděli, tj. že pro upřesnění dráhy a definitivní vyloučení možné srážky je třeba dalších astrometrických měření polohy planetky. Ta přibyla z několika stanic rozložených po celém světě, hlavně ze Spojených států amerických, Austrálie, Itálie, Německa, slovenské Modry a pochopitelně v několika nocích z (jiho)české Kleti. Pozorování byla použita k upřesnění výpočtu dráhy i času a vzdálenosti od Země při těsném přiblížení. Průlet planetky 2001 YB5 byl dvacátým známým nejtěsnějším přiblížením planetky k Zemi. Ze známějších těles jej předstihl například asteroid 1996 JA1, který nás minul v poloviční vzdálenosti pouhých 5 dnů po svém objevu v květnu 1996 či 2000 YA, prolétnuvší kolem Země ve vzdálenosti 740 tisíc kilometrů týden po objevu v prosinci 2000.

Zprávy o setkání s 2001 YB5 se nejprve objevily v astronomických kanálech na internetu a z nich prostřednictvím žurnalistů píšících o vědě a technice dospěly do hlavních médií.

Podpora Javy v prohlížeči nebyla aktivována!
Dráha planetky 2001 YB5 ve sluneční soustavě. Média své zprávy ověnčila bombastickými titulky a tak se opět otázka srážek s planetkami dostala na oči veřejnosti. Pro nás na Kleti jsou planetky v blízkosti Země denním (nebo spíš nočním) chlebem. Ročně změříme přesné pozice několika stovek blízkozemních těles. Mezi nimi je několik desítek PHAs. Znovunajdeme několik dlouho nepozorovaných či ztracených těles tohoto typu. Mohlo by se zdát, že je to pro nás rutinou a že se bulvárním titulkům můžeme jen usmívat či nad nimi kroutit hlavou, asi jako chirurgové čtoucí v nedělním magazínu článek o operaci srdce. Ale i ony přinášejí nezanedbatelné informace a vyvolávají dotazy. Ukazují veřejnosti, že možnost srážky s planetkou je sice málo pravděpodobná, ale nedá se vyloučit. Že to není jen bohapustý výmysl holywoodských filmařů.

V zahraničních médiích se objevily i úvahy na téma, co s tím kdo bude dělat v případě, že astronomové namísto těsného průletu zjistí hrozící srážku. Američtí kolegové zmínili nejen svůj objev, ale i možnosti rozbití tělesa či lépe jeho vychýlení z kolizní dráhy. V Británii se shodou okolností sešla zpráva o přiblížení 2001 YB5 s ročním vyhodnocením takzvaného UK NEO Task Force Reportu, tedy zprávy britské vlády obsahující doporučení k většímu zapojení Británie do výzkumu možného kosmického nebezpečí. Ukázalo se, že bylo sice otevřeno informační centrum pro seznamování veřejnosti s blízkozemními tělesy, ale na britská pozorování blízkozemních asteroidů se stále jen čeká, hlavně z důvodu nedostatku financí. Británie se též bude snažit o zapojení dalších států Evropské unie do obrany Země před potenciálně nebezpečnými asteroidy, aby tato záležitost neležela jen a pouze na bedrech Spojených států amerických s malým přispěním několika mimoamerických observatoří. Včetně Kleti.

Obrázek planetky 2001 YB5 byl složen ze tří snímků, pořízených 0,57-m zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť vybaveným CCD kamerou SBIG ST-8 dne 5.ledna 2002. Planetka je označena šipkou Zorné pole má velikost 16 x 10 úhlových minut, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Jana Tichá a Miloš Tichý

V Kanadě se zpráva sešla s informací o zastavení financování výborného astrometrického programu pro blízkozemní asteroidy využívajícím až do loňska 1,8-m Plaskett teleskop v kanadské Victorii. BBC v planetkové story zmínila americké objevitele a českou Kleť, zřejmě i proto že jsme jako jediní na světě byli schopni o Třech králích nejen odeslat do Minor Planet Center další zpracované pozice planetky, ale připravit ze surových snímků i veřejně použitelný obrázek. A to pan David Whitehouse z BBC asi netušil, že celý víkend zápolíme se záplavou sněhu, zamrzlým rozvodem vody a dokonce i výpadkem elektrického proudu. Kleť v zahraničním zpravodajství zřejmě inspirovala spoustu českých žurnalistů, z nichž někteří jsou naši věrní příznivci a někteří o naší práci slyšeli poprvé v životě. Ale kdo byl kdy doma prorokem ? Nadto se ve dvou českých televizních stanicích sice objevily informace o sledování této planetky z Kleti. Bohužel pouze s malým českobudějovickým dalekohledem v obrazu, neboť Kleť, na rozdíl třeba od Petřína, je jakžtakž sjízdná jen pro vybraná terénní auta, nikoliv pro televizní štáby (ale to by byla samostatná story).

A co dodat na závěr ? 2001 YB5 odlétlo z nejtěsnější blízkosti Země. Ve statistice objevů přibylo dalších 7 potenciálně nebezpečných asteroidů. Včetně dalšího objevu NEAT, nadto potvrzeného na Kleti. Congratulations to Glo Helin and his boys ! Dva a půl pracovníka Minor Planet Center zatím rok od roku narůstající zvládá příval planetkových dat. Elektřina nám jde. Zkoumáme blízkozemní asteroidy, abychom nedopadli jako vyhynuvší druhohorní veleještěři. V postatě je to něco jako havarijní pojištění vozidel. Platíme jej, ač rozhodně netoužíme se s někým srazit. Ale co kdyby ?

Jana Tichá
Observatoř Kleť