První troj-NEO
Miloš Tichý - 17. 2. 2008
Že se planetky občas pohybují kolem Slunce ve dvojících, tj. že mají buď svůj měsíček nebo mají dvě přibližně stejné komponenty, je fakt, na který jsme si již zvykli. Nyní byla objevena první blízkozemní planetka, kolem které obíhají hned dva měsíčky.
Nejde ale o první trojplanetku vůbec. První byla a je planetka (87) Sylvia v hlavním pásu planetek (viz. První trojplanetka), trojitým systémem je i planetka (45) Eugenia a také transneptunické těleso 2003 EL61 (viz. Vzdálená obluda se dvěma měsíčky) . V tomto případě se jedná o první blízkozemní planetku se dvěma měsíčky. A zároveň o první radarem zjištěnou trojplanetku, jelikož objev byl učiněn pomocí radarových pozorování radioteleskopem Arecibo v Portoriku.
Objevová pozorování učinil Miko Nolan a jeho kolegové 11. února 2008, kdy planetka (153591) 2001 SN_263 byla od Země vzdálena přibližně 11 milionů kilometrů.
Trojitá soustava se skládá z hlavního tělesa přibližně kulového tvaru o průměru 2 kilometry a dvou kolem tohoto tělesa obíhajících měsíčků. Větší má průměr přibližně 1 kilometr, menší asi třista metrů (což je shodou okolností velikost radarového zařízení, se kterým byl objev učiněn).
Pokud jde četnost výskytu dvojplanetek v populaci blízkozemních těles, asi každá šestá je dvojplanetkou (tyto výsledky pocházejí z momentálně zjištěných dat).
Vlastní planetka byla objevena v rámci projektu LINEAR 19. září 2001. První neamerická pozorování tohoto objektu pocházejí z Observatoře Kleť - 22. září 2001 pomocí 0,57-m zrcadlového dalekohledu se CCD kamerou.
(153591) 2001 SN263
| ||||||||||||||||||||||||||
|
JavaApplet Orbit Viewer napsal a pod GPL poskytl
Osamu Ajiki (AstroArts); pro potřeby JPL jej upravil Ron Baalke. Českou verzi vytvořil Michal Kočer (Observatoř Kleť). |
Vlastním objevem vyvstalo několik dalších otázek. Obíhají objekty ve stejné rovině? Jak se mění dráha měsíčků v čase? Vytvořili se měsíčky během formování planetky v hlavním pásu či byly postupně zachyceny? Doufejme, že na alespoň některé z těchto otázek budeme znát vbrzku odpověď.
S ohledem na malou velikost a nepravidelný tvar komponent, planetka (153591) může nabídnout unikátní příležitost nahlédnout do dynamiky větších trojitých systémů v hlavním pásu planetek. I z tohoto důvodu budou pozorování pokračovat ještě několik dalších týdnů. Doufejme, že z dalších dat se podaří zjistit i hustotu a přibližné složení jednotlivých "částí" planetky.
Prostřednictvím radarových pozorování z Areciba je možné detailněji prozkoumat mnohem větší část populace blízkozemních planetek, něž bychom byli schopni pomocí kosmických sond (a hlavně i levněji a rychleji). Pro představu - prostřednictvím radaru v Arecibu byla objevena více než polovina binárních planetek od roku 1999.
Ještě několik poznámek k radarovým snímkům. Byly pořízeny ve dnech 12.a 13. února 2008. Rozlišení je 75 metrů na pixel, a to na vzdálenost 11 milionů kilometrů. Pro představu - výkon radaru vyzářený směrem k planetce byl 500 000 Watů, zatímco odražený signál měl sílu jen miliardtinu miliardtiny miliardtiny Wattu (ještě že je Arecibo tak citlivé). Z tohoto hlediska by bylo smutné. kdyby byl provoz radioteleskopu v Arecibu ohrožen rozpočtovými škrty.
Zdá se Vám rozlišení snímků malé? Je to stejné, jako kdybyste použili fotoaparát v New Yorku na nafocení člověka v Los Angeles. Takže dost dobrý, ne ;-)
Snímky pořídil tým vedený Mike Nolanem. Dalšími členy jsou Ellen S. Howell, Arecibo Observatory/Cornell University; Lance A.M. Benner, Steven J. Ostro and Jon D. Giorgini, Jet Propulsion Laboratory/California Institute of Technology; Michael W. Busch, Caltech; Lynn M. Carter and Ross F. Anderson, Smithsonian Institution; Chris Magri, University of Maine at Farmington; Donald B. Campbell and Jean-Luc Margot, Cornell; Ronald J. Vervack Jr., Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory; a Michael K. Shepard, Bloomsburg University.
Zdroj: Arecibo Observatory/Cornell University