POHLED ZE SEDNY

Jana Tichá - 26. 6. 2005

Nevíte kam na prázdniny? Nabízíme vám místo s úchvatným výhledem na sluneční soustavu. Byla by vám tam sice zima, až -240 stupňů Celsia, ale určitě by ten pohled stál za všechny peníze.

Adolf Schaller namaloval pro NASA/STSci představu toho, jak by vypadal pohled ze Sedny, dosud nejvzdálenější známé planetky. Slunce vzdálené 89 AU, tj. cca. 13 miliard kilometrů, se jeví jako třpytící se špendlíková hlavička, asi stokrát jasnější než měsíční úplněk. Svítící protáhlý oblak kolem Slunce ukazuje rovinu ekliptiky, kde putují planety sluneční soustavy. Mdlé sluneční paprsky tu jsou osmtisíc-krát slabší než na Zemi. Proto teplota -240 stupňů Celsia (nebo, chcete-li, -400 stupňu Fahrenheita), a navíc bez atmosféry.

Vpravo asi 3 stupně od Slunce můžete najít planetu Jupiter jako hvězdu 5.magnitudy. Jako slabá hvězdička vedle něj svítí planeta Saturn. Zemi by pozorovatel z povrchu Sedny nalezl jen velkým triedrem. Všechny planety sluneční soustavy by pro "sedniánského" astronoma byly planetami vnitřními a byly by tedy pozorovatelné pouze na večerní či ranní obloze, tak jako Merkur a Venuše ze Země.

Vlevo se táhne pás Mléčné dráhy a pozadí obrázku tvoří souhvězdí Panny a Vah, neboť těleso (90377) Sedna = 2003 VB12 se při pohledu ze Země nachází v souhvězdí Velryby poblíž jeho hranice s Býkem.

Pokud se vám do tohoto pro život (našeho typu) nepříhodného prostředí nechce, nebojte se. Nebyli jsme zatím ani na dvakrát bližším Plutu, a to ani prostřednictvím kosmické sondy. Tak se raději pokochejme uměleckou představou přibližující vzdálenou Sednu.