Opět Pluto

Miloš Tichý - 31. 10. 2005

Jelikož dle nás je Pluto transneptunickým tělesem, zařazujeme tuto ještě žhavou informaci.

Skupina astronomů (jmenovitě H. A. Weaver, Applied Physics Laboratory, Johns Hopkins University; S. A. Stern, Southwest Research Institute (SwRI), M. J. Mutchler (Space Telescope Science Institute), A. J. Steffl (SwRI), M. W. Buie (Lowell Observatory), W. J. Merline, J. R. Spencer, E. F. Young, a L. A. Young (SwRI) ) oznámila velice zajímavou novinku. Objevili totiž dva nové satelity Pluta. Obě tělesa, předběžně označená jako S/2005 P 1 a S/2005 P 2, byla objevena na snímcích pořízených Hubblovým kosmickým dalekohledem ve dnech 15. a 18. května 2005.

Prvního dne byl první ze satelitů vzdálen od mateřského tělesa 1.85 úhlové vteřiny (v pozičním úhlu 264.2 stupně), druhý 2.09 úhlové vteřiny (ten pro změnu v pozičním úhlu 326.9 stupně). V potvrzovací noci, tj. o tři dny později, se první vzdálil na 2.36 úhlové vteřiny a posunul na úhel 305.8 stupně, zatímco druhý se nalézal 2.22 úhlové vteřiny od Pluta v úhlu 355.5 stupně. Jasnost těchto satelitů byla 23.0 resp. 23.4 mag. V.

Z tak malého počtu pozorování nebylo pochopitelně možné spočíst přesnou dráhu obou satelitů. Použijeme-li však předpoklad, že dráhy budou přibližně kruhové, dostaneme následující parametry. První z dvojice obíhá s velkou poloosou dráhy 64700 kilometrů kolem Pluta jednou za 38.2 dne, zatímco druhý jej následuje po velké poloose 49400 kilometrů s oběžnou dobou 25.5 dne.

Na základě těchto údajů se tým pod vedením M. W. Buieho rozhodl prozkoumat archivní snímky ze 14. června 2002. A slavili úspěch - oba objekty byly nalezeny poblíž předpovězených pozic, a tak byl objev dvou nových satelitů Pluta definitivně potvrzen. Pluto se tak stalo první čtyřnásobnou planetkou ve Sluneční soustavě (první trojitou je planetka (87) Sylvia - viz tento článek). Zároveň Pluto je prvním tělesem Kuiperova pásu, u kterého byl zjištěn více než jeden přirozený satelit. Z toho můžeme usuzovat, že i další tělesa Kuiperova pásu mohou být vícečetné systémy.

Na dvou snímcích vlevo je u Pluta vidět Charon, na obou snímcích vpravo oba nově objevené satelity.

Okolí Pluta bylo pečlivě zkoumáno v zónách stability, kde by se mohla nalézat další tělesa, obíhající kolem tohoto donedávna největšího transneptunického tělesa. V okruhu sta úhlových vteřin se do magnitudy 27.1 V nenašlo již žádné nové těleso. Znamená to též, že Pluto asi nemá kolem sebe dalšího souputníka většího než dvacet kilometrů !

Pokud jde o velikosti, můžeme je jen odhadovat, protože neznáme albedo, tj. odrazivost povrchu těchto nově objevených těles. Jasnější z dvojice, S/2005 P1, má odhadovaný průměr mezi 110 a 160 kilometry (první pro předpoklad albeda 35 procent, tj. stejného, jako má Charon, větší rozměr je pro albedo čtyřprocentní, tj. jaké mají nejtmavší známé objekty Kuiperova pásu). Slabší ze dvojice, S/2005 P2, je asi o čtvrtinu slabší, tj. jeho rozměr bude o 10 až patnáct procent menší než odhadovaný průměr jeho většího "bratříčka".

První zmínka o tomto unikátním objevu vyšla 31. října 2005 v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie (IAUC) č. 8625. Kolegové již chystají sérii tří článků do vědeckých časopisů.

Zdroj: IAUC č.8625, Plutonews of SwRI (obrázky: SwRI, StScI)