Nové satelity planetek
Miloš Tichý - 6. 3. 2004
S vývojem pozorovacích technik přicházejí i nové poznatky v mnoha oborech astronomie. Je tomu tak i pokud jde o satelity neboli měsíčky planetek. Zde jsou nejčerstvější výsledky.
S/2004 (17246) 1
V lednu 2004 se vědecký tým ve složení P. M. Tamblin(SwRI a Binary Astronomy), W. J. Merline, C. R. Chapman, D. Nesvorný, D. D. Durda (všichni Southwest Research Institure [SwRI], Boulder, USA) C. Dumas (JPL), A. D. Storrs (Towson University), L. M. Close (Unversity of Arizona) a F. Menard (Observatoire de Grenoble) zaměřil na hledání dvojitých planetek pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST). A měl štěstí. V noci ze 14./15. ledna 2004 se mu na sérii šesti snímků (dvě sady po třech snímcích s odstupem 20 minut) pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (s použitím kamery ACS/HRC) podařilo najít satelit planetky (17246) 2002 GL74. V čase objevu měl satelit jasnost 18.5 V a byl řádně viditelný na pěti ze šesti pořízených snímků. V čase 14.9195 ledna (tj. 14. ledna v 23h 04m SEČ) byl od mateřského tělesa vzdálen 0,16" (tj. 230 kilometrů) v pozičním úhlu 280 stupňů. S užitím obvyklého albeda, tj. odrazivosti, rodiny Koronis z hlavního pásu aseroidů, do které zmíněná planetka patří (ta je 0,21) byl určen průměr satelitu na 2 kilometry. Mateřské těleso má průměr 4,5 kilometru. Měsíček, mezinárodně označený jako S/2004 (17246) 1 je asi o dvě magnitudy slabší než než mateřská planetka.
Planetka (17246] se svým satelitem.
Snímek: Tamblyn, Merline et.al, NASA - HST
S/2004 (4674) 1
Prakticky stejnému týmu - W. J. Mertline (SwRI), P. M. Tambin (BA+SwRI), C. Dumas (ESO), F. Menard a G. Duvert (Observatoire de Grenoble), L. M. CLose (Un. of Arizona), C. R. Chapman (SwRI), N. Ageorges (ESO) - se o necelé dva měsíce později, 4. března 2004, podařilo najít další satelit planetky, tentokrát u planetky (4674) Pauling v hlavním pásu planetek (konkrétně je tako planetka typu Hungaria). Místo HST byl tentokrát použit "pozemský" teleskop VLT UT4/YEPUN (+ NAOS/CONICA systém adaptivní optiky) na Cerro Paranal na ESO v Chile. Snímky byly pořízeny ve filtrech J, H a K. Dne 4. března v 6h 28min SEČ byl satelit od mateřského tělesa vzdálen 0,39" (tj. 250 kilometrů) . Rozdíl v jasnosti jednotlivých složek ve filtru K byl 2,5 magnitudy, z čehož lze odhadnout rozměr satelitu na 2,5 kilometru (celkový rozměr je odhadován na 8 kilometrů.)
Zdroj: IAUC 8293 & IAUC 8297
Děkujeme Davidovi Nesvornému za pomoc při získání unikátního snímku.