Na jih! aneb SSS

Jana Tichá - 23. 10. 2004

Hledací programy zaměřené na pátrání po blízkozemních asteroidech jsou po povrchu zeměkoule rozmístěny naprosto nerovnoměrně. V současnosti je většina z nich koncentrována do jiho-západní oblasti USA (LINEAR, Spacewatch, LONEOS, CSS, NEAT na Palomaru), případně na Havajských ostrovech (NEAT). Je to velmi nevýhodné jak z hlediska polohy na zeměkouli tak kvůli vlivu sezónnímu průběhu počasí. Planetkové programy pro hledání i pro následnou astrometrii, natož ty které využívají větší přístroje, chybějí jak na rozsáhlých úsecích zemského glóbu na severní polokouli (např. ve většině Asie), tak zejména na jižní polokouli.

Důvody jsou v podstatě finanční (kdo jiný investuje do výzkumu blízkozemních těles v takovém rozsahu jako USA ?) i finančně-politické (kdo bude chtít financovat stavbu drahého dalekohledu na cizím "nevěrohodném" území ?). Planetky si však podle hranic států a úrovně HDP místo ke svému přiblížení k Zemi vybírat nebudou. Po ukončení programů ještě fotografických v Austrálii a na ESO v polovině 90.let se objevilo vícero návrhů, tyto "projekty však fungují dosud jen na papíře (Indie, Uruguay, japonské Bisei aj.) A tak je dobře, že se letos, částečně zásluhou amerických astronomů, rozjela po létech alespoň jedna jižní survey - SSS aneb Siding Spring Survey.

SSS aneb Siding Spring Survey je program, zaměřený na hledání blízkozemních asteroidů na Siding Spring Observatory v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Vznikl jako jižní součást arizonské Catalina Sky Survey (CSS) a je společně podporován University of Arizona a Australian National University s podporou NASA. Z astronomů věnujících se SSS můžeme v prvé řadě jmenovat Steva M. Larsona z arizonské CSS a za australskou stranu Roba H. McNaughta.

Rob McNaught (vlevo) a Gordon Garradd před kopulí Uppsala teleskopu

SSS využívá kompletně renovovaný 0,5-m Uppsala Southern Schmidt teleskop se 4K x 4K CCD v newtonovském ohnisku. Zorné pole má 123 x 123 úhlových minut, tj. cca 2 x 2 stupně. Nyní SSS propátrá za noc 140 čtverečních stupňů oblohy většinou jižně od deklinace -30 stupnů, a to s dosahem do 20. magnitudy. Prý to do budoucna může být i lepší.

K následné astrometrii objevů (neboť na jižní polokouli není ani follow-up stanic přespříliš) slouží 1-m reflektor na Siding Spring. To umožňuje věnovat pozorovací čas Uppsala Schmidt teleskopu pouze na hledání, snímky pořízené pro následnou astrometrii s 1-m reflektorem byly nadto zdrojem několika dalších objevů.

Nová hlídka na jižní polokouli začala pracovat v polovině března 2004. Pod novým kódem E12 Mezinárodní astronomické unie už můžeme k 22.říjnu 2004 najít 31 nově objevených blízkozemních asteroidů, z nichž 9 je kilometrových a větších, a dvě komety P/2004 K2 (McNaught) a P/2004 R1 (McNaught). Nesou jméno už zmíněného australského astronoma, dlouholetého zkušeného pozorovatele planetek a komet, Roba McNaughta.

Kometa P/2004 K2 (McNaught) - 9.září 2004.
1.06-m KLENOT Teleskop Observatoře Kleť (výřez snímku - kometa označena šipkou), foto M. Tichý

Nejnovější, už třetí kometu nalezla SSS nedávno. Jedná se kometu C/2004 T3.

Australská observatoř Siding Spring hostila několik planetkových programů už dříve (S.J.Bus, E.F.Helinová 70./80.l. 20.stol, AANEAS 1990-1996), a tak je skvělé, že se tam planetkový program vrátil.