KLEŤSKÝ ZVÍŘETNÍK VI.
Jana Tichá - 20. 12. 2006
Chtěla jsem vám letos napsat o ptácích. Ale na ptáky jsme krátký...k sýcovi v nádherném péřovém kabátku, praštěnému jestřábovi či k bázlivému strakapoudovi nemám žádnou pořádnou fotku. Takže zůstanu u veverek. Stejně jsem šla psát tenhle článek jen proto, že mne zase vzbudily. K astronomům spícím po pozorovací noci nechovají vůbec žádné ohledy.
"The Kleť Squirrel Monitoring Program" (viz předchozí Zvířetník) pokračuje. Zde jsou další výsledky.
Veverek přibylo. Dokonce se mezi tmavýma baletkama objevil na čas i nádherný rezavý exemplář. Veveřáka Rezáčka jsem poprvé náhodou zahlédla na přelomu ledna a února. Bylo krásně jasno, zima. Najednou vidím jak z lesa přímo k nám, skrze plot a do podokenního keře míří rezavá veverka. Co rezavá. Nádherně třpytivě rezavozlatá, na tělíčku hustý světle rezavý kožíšek a ocas i dlouhé štětky na uších jak plamínky. Vylezl do keře a zkoumavě se rozhlížel a očichával větvičky. Posléze skočil na okno, ale namísto toho, aby se vrhnul na připravená slunečnicová semínka, pečlivě prozkoumal okenní parapet. Poté se opřel předníma packama o sklo, opatrně po něm šátral, jako by si říkal "co tu tu je?" a hlavně "co je za tím?" Pak ošmátral škvíru mezi křídly zavřeného okna. Teprve poté se posadil, hloubal nad všemi těmi podivnostmi a konečně snědl pár slunečnic. Tehdy se ukázalo, že je to sameček.
Veverky jsou sice zvídavé až zvědavé, ale lekavé, bleskurychle přibíhají a odbíhají, hop sem a hop tam. Takhle "hloubavého, přemýšlivého" veveráka jsem viděla zblízka poprvé. Pak se objevil ještě několikrát, také byl zaznamenán na testovací webové kamerce (aniž si stěžoval, že jde o porušování veverčích práv). Na základě znalostí z nejrůznější literatury o veverkách jsem usoudila, že šlo o samečka hledajícího už takhle brzy "zjara" veverku za účelem sňatku. Není dobře být po dlouhé zimě veveřáku samotnému. Jeho aktivita se sice neprojevila nárůstem rezavých veverčat v našem okolí, ale přesto nejméně jedna nová veveřička letos u nás přibyla. (Koneckonců může mít kožíšek po mamince, ne po tatínkovi, nejsem odborník na veveří genetiku).
Letošním přírůstkem, se kterým jsme měli možnost se blíže seznámit je také sameček, tmavý s rezavýma tlapkama. Přišel k nám s veverkou Velkou Tlapkou a říkáme mu Adík, protože poprvé dorazil na Adolfa. Adík byl velmi opatrný, plachý, tichý, vycvičený tak zřejmě ostražitou maminkou Tlapkou. Při jakémkoliv náznaku nebezpečí se obezřetně vtiskl do hustého keře a bez hnutí vyčkával co se bude dít. Poslední dobou vyspěl a zdrzl. Právě dnes ráno se honil po okně s Tmavouškem, dupal, lomcoval keřem a budil lidi.
Zajímavá je interakce kleťských veverek s kleťskými kunami. Tedy ne že by snad došlo k přímému kontaktu, ten by asi dopadl jednoznačně špatně pro veverky. Nyní k nám chodí kuny skalní, které na rozdíl od kun lesních moc nešplhají po stromech a neskáčkou po větvích. Proto asi veverek v našem okolí přibylo. Nadto kuny jsou zvířata převážně podvečerní a veverky jsou aktivní hlavně ráno a během dne. Na naší zahradě se proto naštěstí časově míjejí. Ve dne veverky sviští zahradou kudy je napadne a občas se posadí i na pařez, večer přijde kuňák, oskenuje čenichem předmětný pařez a hledí na mne s jednoznačnou otázkou v očích : "Kdepak je ta svačinka, co před pár hodinami ještě seděla na mém pařezu?" Říkám mu na to "Chyť si myš, veverky by byla škoda".
Kleťské veverky získaly letos kromě nás několik dalších sponzorů, nebo vlastně sponzorek, které jim dodávají vlašské ořechy. Veverky tímto děkují.
Veverky potřebují nejen jídlo, ale i pití. Keramické misky se sice zprvu bály, pak vše ostražitě prozkoumaly a v letošním horkém létě jim přišla voda rozhodně k chuti. Mezi Dobrou vodou z Novohradských hor a Aquilou Aqualineou nemají zásadní preferenci a pijí obojí (a bez sponzorů).
Kleťské veverky se letos staly mediálními hvězdami. Výstava fotografií VEVERKY NA HVĚZDÁRNĚ aneb NAŠE SOUSEDKY NA KLETI v hale českobudějovického planetária zaujala jak návštěvníky, tak i novináře, fotografy a televizní štáby. Zásluhou jihočeského zpravodaje ČT se kleťské veverky ocitly ve večerních zprávách na ČT1 (veverky Aleši Hazukovi děkují). Délku příspěvku v hlavním vysílacím čase by jim mohli mnozí závidět.
Při přípravě výstavy jsme zjistili, že ohroženým druhem jsou nejen veverky obecné v přírodě, ale kupodivu i veverky plyšové v obchodech. Narazíte na plyšové žraloky, krocany, viděla jsem už i plyšový raketoplán, ale zakoupit plyšové rezavé veverky byl docela problém. Nakonec po zkušenostech s pečením perníkových komet jsme upekly i veverky perníkové.
snímky © 2005-2006, Miloš Tichý a Jana Tichá (Observatoř Kleť)