Jak Kleopatra k měsícům přišla
Miloš Tichý - 5. 3. 2011
Ano, je tomu tak. Dalo by se říci, že planetky Kleopatra, stejně jako její jmenovkyně, poslední královna a faraon Egypta, porodila dvojčata - dva měsíce, které se "objevily" kolem asteroidu v posledních 100 milionech letech.
Planetku (216) Kleopatra objevil 10. dubna 1880 v Pule Johann Palisa. V roce 2000 byl objeven její protáhlý tvar, připomínající psí kost. Uvažovalo se i o tom, že jde o těsnou dvojplanetku (tyto informace, odvozovaná na základě pozemských fotometrických měřením nebyly nakonec potvrzeny). Tuto variantu vyloučia následná radarová pozorování a též pozorování optická pomocí adaptivní optiky na teleskopu Keck II na Havaji z roku 2008.
Pomocí adaptivní optiky teleskopu Keck II byly též objeveny měsícky, obíhající kolem této planetky. Objev měsíčků, u kterých se podařilo určit jejich přesnou dráhu kolem asteroidu, pomohl vypočítat hustotu mateřského tělesa - Kleopatry.
Planetka (216) Kleopatra má největší rozměr asi 217 kilometrů. Je jednou z velkých planetek ve sluneční soustavě, u které bylo v poslední době zjištěno, že není pevným jednotným tělesem, ale že se skládá z kamenných či kovových balvanů, dalo by se říci trosek, které pohromadě drží vzájemnou gravitací (dalšími planetkami tohoto typu jsou (87) Sylvia s průměrem 280 kilometrů, (90) Antiope s 86 kilometry v průměru, (121) Hermiona s 190 km v průměru, a (22) Kalliope s 166 km v průměru). Percentuální podíl velkých asteroidů ve sluneční soustavě, které jsou tvořeny shluky balvanů je neznámý. Teorie o srážce a následném znovuspojení materiálu podporuje teorii vzniku měsíčků tohoto asteroidu.
Otázkou a cílem dalšího výzkumu zůstává, jaký vliv na formování planet mohly mít takováto balvanovitá tělesa. Ukazuje se, že kolize mezi dvěma pevnými planetkami mohla tato původní tělesa rozbít a zformovat nové "balvanovité" těleso. Doposud panovala představa, že velké planetky jsou pevná kompaktní tělesa, a z balvanů jsou složena menší tělesa, menší planetky. Poslední pozorování nás nutí tento pohled změnit.
Tvar planetky Kleopatra byl v předchozích cca. třiceti letech zkoumán ze Země pomocí optických metod, a to jak pomocí fotometrie tak prostřednictvím měření zákrytů hvězd tímto tělesem.
planetka Kleopatra z radioteleskopu Arecibo na Portoriku (NASA/JPL)
Asteroid pravděpodobně splynul z pozůstatků po srážce železného a kamenného objektu někdy v čase od vzniku sluneční soustavy před 4.5 miliardami lety. K zásadní srážce, která měla vliv jak na tvar planetky tak na její rotaci, došlo dle posledních teorií prostřednictvím šikmého dopadu před cca 100 miliony let, kdy byl pravděpodobně vytvořen (dalo by se říci vyhozen) vzdálenější z měsíčků. Vnitřní z měsíčků, bližší k planetce, byl "zrozen" poměrně nedávno, před asi 10 miliony lety.
Děti čili oběžnice Kleopatry mají každý v průměru přibližně 8 kilometrů, a s ohledem na známou dráhu kolem planetky víme i víc o planetce. Odvozená hustota planetky vychází na 3,6 gramu na kubický centimetr. Z toho vyplývá, že pokud je planetka železná či kamenoželezná, měla by hustota být kolem 5 gramů na cm3. Z toho lze usoudit, že planetka obsahuje 30 až 50 procent "volného" prostoru, čili že pravdu není kompaktní ale je shlukem balvanů.
Komise Mezinárodní astronomické unie pro jména planetek a komet (CSBN of the IAU) s ohledem na fakt, že již byly spolehlivě určeny dráhy měsíčků, schválila pojmenování satelitů dle návrhu objevitelů Francka Marchise a jeho týmu. Vzdálenější Měsíc je pojmenovaný Alexhelios a vnitřní Cleoselene.
Dvojčata Alexander Helios a Cleopatra Selene II se narodili v roce 40 př.nl Kleopatře (přesněji Kleopatře VII), poslednímu faraonovi starověkého Egypta, a Marku Antoniovi, římskému politikovi a generálovi. Cleopatra Selene II, často známá jako Kleopatra VIII, se později se vdala za numidského krále jmnénem Juba II a žila v severní Africe. Prý měla dva potomky. Osud Alexandra Helia je neznámý.
Originální zdůvodnění jmen měsíčků publikované v Minor Planet Circular v únoru 2011:
S/(216) 1 Alexhelios
Discovered 2008 Sept. 18 by F. Marchis, P. Descamps, J. Berthier,
F. Vachier and J. P. Emery with the Keck II Telescope at Mauna Kea.
Twins Alexander Helios and Cleopatra Selene II were born 40 B.C.
from the relationship between Cleopatra VII, last pharaon of the ancient
Egypt, and Mark Antony, politician and General, of the Roman republic.
S/(216) 2 Cleoselene
Discovered 2008 Sept. 18 by F. Marchis, P. Descamps, J. Berthier,
F. Vachier, J. P. Emery with the Keck II Telescope at Mauna Kea.
Twins Alexander Helios and Cleopatra Selene II were born 40 B.C.
from the relationship between Cleopatra VII, last pharaon of the ancient
Egypt, and Mark Antony, politician and General, of the Roman republic.
Cleopatra Selene II married the African king Juba II of Numidia.
Zdroj: University of California Berkeley