ESCLANGONA, KOUZELNÍK MERLIN(E) A SATELITY

Jana Tichá - 23. 2. 2003

Po letech spekulací a nepotvrzených objevů se satelity planetek stávají realitou u všech populací planetek. K dnešku jich známe už na tři desítky a přibývají nové. Dosavadní odhady je přisuzují 20 procentům blízkozemních asteroidů, 2 procentům planetek hlavního pásu, i určitému malému (leč nenulovému) počtu Trojanů a asi 1 procentu transneptunických těles. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami planetek nepochybně odrážejí rozdíly v mechanismu jejich formování a v "koliznosti" prostředí, kde vznikaly a kde se nacházejí.

Objevy satelitů planetek jsou samozřejmě ovlivněny rozvojem pozorovací techniky, kterou lze využít k pátrání po nich - adaptivní optiky na obřích pozemských dalekohledech, nadto umístěných v prostředí s vynikajícím seeingem (menším než úhlová vteřina) či přímým snímkováním s Hubblovým kosmickým teleskopem. I ta nejlepší pozorovací technika však k dosažení vynikajících výsledků vyžaduje zdatného a zkušeného odborníka v čele kvalitního týmu. Nejúspěšnějším z "lovců" planetkových satelitů je William J. Merline ze Southwest Research Institute v americkém Boulderu.

Nejnovějším objevem Merlinova týmu je satelit planetky (1509) Esclangona, objevený na snímcích pořízených s 8.2-m Very Large Telescope UT4/YEPUN Evropské jižní observatoře (ESO) na Cerro Paranal v Chile. Satelit planetky byl objeven 13.února 2003 a byl pozorován celkem tři noci. Jeho rozměr je přibližně 4 kilometry (rozdíl v jasnosti oproti planetce samé je 2,4 magnitudy) a už zmíněného 13.února byl od mateřské planetky vzdálen 140 kilometrů (vzdálenost na snímku 0,20 úhlové vteřiny).

VLT UT4/Yepun (při západu Slunce)

Planetka (1509) Esclangona patří mezi tzv. Hungarie, planetky s vyššími sklony k rovině ekliptiky (u Esclangony 22 stupňů) pohybující se za drahou Marsu na vnitřním okraji hlavního pásu planetek. Nalezl ji A.Patry v Nice v roce 1938 a nese jméno bývalého ředitele pařížské observatoře a presidenta Mezinárodní astronomické unie (1935-1938) Ernesta Esclangony. (To jsem zvědavá, jak se bude jmenovat satelit, jehož jméno se má vztahovat ke jménu planetky :-)).

Objev nového měsíčku planetky, který dostal předběžné označení S/2003 (1509) 1, byl publikován v cirkuláři IAUC 8075 Mezinárodní astronomické unie 18.února 2003.

A Bill Merline? Ten se věnuje hledání satelitů planetek na snímcích z pozemských dalekohledů vybavených adaptivní optikou i Hubblova teleskopu na obězné dráze, zabývá se i patráním po satelitech planetek na snímcích z kosmických sond v týmech sond NEAR-Shoemaker, Galileo i dalších připravovaných sond. Při tom získal rozsáhlé zkušenosti ve zpracování dat z CCD snímků zobrazujících velmi slabá tělesa a tělesa s malým odstupem signálu od pozadí (čili je tak trochu kouzelník ;-)), takže na další zajímavé objevy jeho týmu nebudeme snad dlouho čekat.