DAWN NA VÝSLEDNÉ DRÁZE KOLEM VESTY

Jana Tichá - 17. 6. 2012

Mise Dawn úspěšně dokončila téměř pětiměsíční výzkum obří planetky Vesta z nejnižší oběžné dráhy. 15. června 2012 tato sonda americké kosmické agentury NASA zahájila poslední významnou fázi shromažďování vědeckých údajů a to v průměrné výšce 680 kilometrů nad povrchem Vesty.

Za posledních šest týdnů Dawn postupně spirálovitě vystoupala z nejnižší oběžné dráhy 210 kilometrů nad povrchem až na konečnou plánovanou oběžnou dráhu, označovanou jako mapování 2 z vysové oběžné dráhy. Pozorování získaná z této orbity doplní soubor údajů a snímků získaných během prvního mapování z vyšší oběžné dráhy, dokončené v říjnu 2011. Klíčovým rozdílem je změněný úhel slunečního záření dopadajícího na Vestu. Více osvětleny nyní jsou severní oblasti planetky. Nejdůležitější pozorování z této nové dráhy budou získána se snímkovací kamerou a mapovacím spektrometrem ve viditelném a infračerveném světle.

Umělecký koncept kosmické sondy Dawn obíhající kolem obří planetky (4) Vesta.
Povrch Vesty je zobrazen dle snímků pořízených kamerou sondy Dawn.
Image credit: NASA/JPL-Caltech

Po této závěrečné fázi shromažďování vědeckých údajů o Vestě stráví Dawn téměř pět dalších týdnů odpoutáváním se od obří planetky až do bodu, kdy na ni Vesta ztratí gravitační vliv. Den "odletu" kosmické sondy se očekává kolem 26. srpna letošního roku. Poté bude Dawn stále sledovat vzdalující se Vestu a získávat další data. Následně se Dawn zaměří na trpasličí planetu Ceres, a začne dva a půl roku dlouhou cestu k největšímu tělesu v hlavním pásu planetek. Na oběžnou dráhu kolem Ceres má Dawn vstoupit v roce 2015.

Z dosavadních záznamů sondy Dawn bylo též vytvořeno nové video, odhalující "grošovaný", pestrý povrch obrovské planetky Vesta. Animace skládá snímky v nepravých barvách s vysokým rozlišením na 3-D model povrchu Vesty vvytvořený z pozorování pořízených Dawn. Tato vizualizace umožňuje detailní pohled na změny ve složení povrchu Vesty v kontextu její topografie.

Barvy byly vybrány tak, aby zvýraznily rozdíly ve složení povrchu příliš jemné pro lidské oko. Vědci stále ještě podrobně analyzují rozdíly ve složení povrchu Vesty. Ale už nyní je jasné, že například oranžově vyznačené oblasti obsahují materiál vyvržený z některých impaktních kráterů, odlišný od okolního povrchu. Zelená ukazuje relativní hojnost železa. Části obrovské impaktní pánve na jižní polokouli planetky Vesta známá jako Rheasilvia mají například oblasti s méně železa než v blízkých oblastech.