Další, už devátá, dvojice za drahou Neptunu aneb 2001 QC298

Jana Tichá - 28. 12. 2002

Letošní prosinec nám přinesl nejen vánoční dárky, ale také další, už deváté, dvojité transneptunické těleso. Na mezinárodní konferenci Asteroids, Comets, Meteors začátkem srpna 2002 v Berlíně představil K. Noll ze Space Telescope Science Istitute osm do té doby známých podvojných transneptunických těles (včetně nejznámější dvojice Pluto-Charon). V cirkuláři Mezinárodní astronomické unie IAUC 8034 bylo v polovině prosince 2002 poprvé publikováno zjištění nejnovější, deváté potvrzené transneptunické dvojice – 2001 QC298.

Transneptunické těleso 2001 QC298 patří mezi takzvaná klasická TNO, s málo výstřednou dráhou (e=0,12) pohybující se daleko za drahou Neptunu (a=46,2 AU). Kolem Slunce oběhne jednou za 314 let. Kupodivu má větší sklon k rovině ekliptiky (i=30 stupňů). Objeveno bylo v rámci The Deep Ecliptic Survey na snímcích pořízených 4-m dalekohledem na observatoři Cerro Tololo v srpnu 2001.

Podvojnost tělesa 2001 QC298 však ukázala teprve pozorování pořízená Hubblovým kosmickým teleskopem 4.října 2002. Složky binárního tělesa byly na snímcích pořízených ve dvou rozdílných filtrech (J a H) vzdáleny o 0,17 (+/- 0,8) úhlové vteřiny. Tomu odpovídá vzdálenost složek 5000 (+/- 2000) kilometrů.

Na zkoumání tohoto tělesa se kromě už zmíněného K. Nolla podíleli další odborníci ze STScI, Lowellovy observatoře, Ames Research Center NASA, Northern Arizona University a University of Oklahoma. Opět se ukázalo, že Hubblův teleskop na oběžné dráze kolem Země přináší pozoruhodné výsledky nejen při výzkumu vzdáleného vesmíru, ale i při zkoumání sluneční soustavy. Transneptunická tělesa daleko od nás v Kuiperově pásu za Neptunem jsou jinak obtížným cílem i pro velké pozemské dalekohledy a větší podrobnosti (spektra či právě možná podvojnost) je možné studovat jen na snímcích pořízených nejvýkonnějšími soudobými přístroji, většinou vybavenými adaptivní optikou.


Tabulka všech dopusud známých binárních transneptunických těles včetně známých parametrů.
(Zdroj: Southwest Research Institute)

Object a
[AU]
e
 
i
 
a'
[km]
e'
 
i'
 
s
 
dMag
 
P
[days]
Links
 
Pluto and Charon 39.2 0.24 17.2 19,600 0.0 96.2 0.9 3.2 6.4 IAUC 03241
IAUC 03509
Další informace
1998 WW31 44.9 0.08 6.8 22,300 0.82 41.7 1.2 0.4 574 IAUC 07610
STScI Press Release
Další informace
2001 QT297 44.8 ? 2.6 ? ? ? 0.6 0.55 ? IAUC 07733
2001 QW322 44.2 ? 4.8 ? ? ? 4.0 0.4 ? IAUC 07749
MPEC 2001-V34
Další informace
1999 TC36 39.5 0.22 8.4 ? ? ? 0.37 2.21 ? IAUC 07787
IAUC 07807
Další informace
(26308) 1998 SM165 47.8 0.37 13.5 ? ? ? 0.23 1.9 ? IAUC 07807
Další informace
1997 CQ29 45.3 0.12 2.9 ? ? ? 0.17 ? ? IAUC 07824
IAUC 07959
2000 CF105 44.2 0.04 0.5 ? ? ? 0.78 0.9 ? IAUC 07857
IAUC 07962
2001 QC298 46.16 0.12 30.60 ? ? ? 0.17 ? ? IAUC 08034

a, e, i: heliocentrické dráhové elementy
a', e', i': elementy binárního systému
s: vzdálenost složek v čase objevu
dMag: rozdíl magnitud (obvykle R-band, I assume)
P: oběžná doba

Článek byl vytištěn z: www.planetky.cz
Adresa článku: www.planetky.cz/clanek/dalsi-uz-devata-dvojice-za-drahou-neptunu-aneb-2001-qc298