ČESKO & SLOVENSKO NA OBLOZE I

Jana Tichá - 1. 9. 1994

Vzhledem k nekonečnému vesmíru se může dělení jedné malé planety na stovky států a státečků zdát nepodstatné, ba nesmyslné. Z pozemského pohledu nás však určitě potěší, narazíme-li v astronomických katalozích či atlasech na česká a slovenská jména. Koneckonců to není jen obecné potvrzení existence našich národů, ale i jisté svědectví o výsledcích a významu Čechů a Slováků v rámci světové astronomie.

V těchto souvislostech nelze opomenout planetky. Malá tělesa pohybující se jak skoro po dvě stě let známých drahách mezi Marsem a Jupiterem, tak v blízkosti Země či ve vzdálených oblastech sluneční soustavy, sledovaná nejrůznějšími pozemskými aparaturami a pozemskými i kosmickými sondami, obviňovaná z minulých i budoucích planetárních katastrof, jsou v posledních letech středem zájmu. A právě mezi nimi je frekvence českých a slovenských jmen nepřehlédnutelná.

Začneme od zeměpisu. Z planetek (2315) Czechoslovakia, (371) Bohemia, (1901) Moravia, (257) Silesia a (1807) Slovakia složíme docela přehlednou mapu našeho území. Zároveň si na nich můžeme ukázat, že česká a slovenská jména se v seznamu planetek ocitají nejrůznějšími cestami. Czechoslovakiu objevila Z. Vávrová (ZV) na jihočeské observatoři Kleť jako jednu ze zatím 191 zdejších planetek, které již dostali definitivní označení. U dalších jsou jako objevitelé obvykle uváděni L. Brožek (LB), J. Květoň (JK), M, Mahrová (MM) a A. Mrkos (AM).

Slovakiu nalezl M. Antal na Skalnatém Plese, další čtyři jeho planetky jsou z maďarského Piszkéstet a polské Piwnice. Moravia patří rodilému Moravanu L. Kohoutkovi (LK), ovšem objevena byla i v Hamburgu-Bergedorfu, stejně jako 50 jeho dalších planetek, Také Silesia nebyla objevena ve Slezsku, ale ve Vídni nejúspěšnějším vizuálním lovcem planetek J Palisou – občanem rakousko-uherské monarchie narozeným v Opavě. Bohemia je vysloveně mezinárodní. Našel ji A. Charlois ve francouzské Nice a pojmenoval Ital A. Abetti podle rodáka z Čech H. Madera, který počítal její dráhu.

Do výše načrtnuté mapy bychom mohli zaznamenat skoro tři desítky zeměpisných jmen. Čtyři řeky – (2321) Lužnice (ZV), (2390) Nežárka (ZV), (2123) Vltava, (2081) Sázava, pohoří (2403) Šumava (AM), a (1989) Tatry, horu (2337) Boubín. Některá z měst a míst jsou obecně známá – (2367) Praha (AM), (2613) Plzeň (LB), (2672) Písek (JK), (2747) Český Krumlov (AM), (3735) Třeboň (ZV), jiná mají význam hlavně pro své autory. (255) Oppavia je zmíněné rodiště J. Palisy, jméno Jihlava dle svého rodného města navrhl I Bauersima z university v Bernu švýcarskému objeviteli planetek P. Wildovi ze Zimmerwaldu stejně jako Sázavu a Boubín. (2599) Veselí (ZV) je pochopitelně nad Lužnicí a Brno má jakýmsi záhadným řízením osudu planetky dvě – německy znějící Bruna od J. Palisy a Mrkosovu (2889) Brno. (2811) Střemchoví je rodné město A. Mrkose a (3276) Porta Coeli (AM) se latinsky nazývá románský klášter poblíž Tišnova, známý i pod českým jménem Brána nebes. (1989) Tatry objevili A. Paroubek a R. Podstanická na tatranském Skalnatém Plese. (3137) Horky mají připomínat místo prvních Mrkosových astronomických pozorování. (1942) Jablunka místo letních táborů a prvních astronomických pozorování L, Kohoutka.

Ocitáme se tak u míst těsně souvisejících s astronomií. Netřeba snad představovat (3386) Klementinum (LB), pražskou jezuitskou kolej a od začátku 18. Století sídlo observatoře, věnující se astronomickým, meteorologickým i geofyzikální měřením ještě v první polovině našeho století. (2288) Karolinum (LB) připomíná původní historické budovy pražské University Karlovy, na níž měla astronomie své místo vlastně už od založení roku 1348. (2199) Kleť (AM) je první z planetek objevených na jihočeské hvězdárně stejného jména v rámci dlouhodobého programu sledování malých těles sluneční soustavy, zahájeného na konci šedesátých let a pokračujícího dosud. (2524) Budovicium (ZV) se latinsky jmenují České Budějovice, jihočeská metropole a sídlo druhé nejstarší veřejné hvězdárny v Čechách, jíž je Observatoř Kleť součástí. (2619) Skalnaté Pleso objevili na Siding Spring a pojmenovali na počest zdejších objevů komet a Bečvářových hvězdných map E. F. Helinová a S. J Bus. (3168) Lomnický Štít (AM) je znám jako meteorologická a dnes hlavně sluneční observatoř, (1963) Bezovec (LK) zase jako místo meteorářských expedic amatérských astronomů. (1259) Ógyalla objevená K. Reinmuthem v Heidelbergu je pojmenovaná dle jeho citace po maďarské, dnes ovšem slovenské hvězdárně ve Staré Ďale, nynější Slovenské ústredné hvezdárni Hurbanovo.

Na zakladatele staroďalské hvězdárny hraběte M. Konkoly – Thege upomíná G. Kulinem v Budapešti objevená planetka (1445) Konkolya. Už zmíněná observatoř na Skalnatém Plese vyrostla hlavně zásluhou Antonína Bečváře. Za vše čím přispěl rozvoji astronomie je asteroid (4567) Bečvář kleťské objevitelky M. Mahrové jen skromnou odměnou. Z pozorovatelů, kteří se během let vystřídali na hvězdárně Kleť, připomínají planetky jen tři – (1832) Mrkos, (1856) Ružena tj. R. Petrovičová a (3364) Zdenka (AM) tj Z. Vávrová. Z toho první dvě objevila na Krymské astrofyzikální observatoři a pojmenovala L. Černychová. L Kohoutek už byl a ještě bude zmíněn jako objevitel mnoha planetek, je ovšem znám i objevy komet a výzkumem planetárních mlhovin. Jeho jméno dostala jedna z Reinmuthových planetek (1850) Kohoutek. A lze rovnou dodat, že po spoluautoru svého Katalogu planetárních mlhovin pojmenoval Kohoutek planetku (2900) Luboš Perek. Jména dalších dvou planetek vycházejí z historie naší astronomie – (1995) Hájek (LK) dle Tadeáše Hájka (Hagecia) z Hájku, astronoma a přírodovědce ze 16. století a (2281) Biela (LK) dle Viléma von Biela, rakouského důstojníka a astronoma. Objevitele dnes ztracené komety 1826 I. Biela. Zakladatelskou generaci vlastní československé astronomie připomenou jména (3424) Nušl (LB) astronoma a matematika a spolu s J. J. Fričem autora přístrojů na určování zeměpisných souřadnic, (2559) Svoboda (AM) dle Jindřicha Svobody, profesora astronomie a geodézie na ČVUT, (2936) Nechvíle (AM) dle Vience Nechvíleho, profesora astronomie na UK v Praze, (3141) Buchar (AM) dle Emila Buchara, astronoma, geodeta a objevitele první české planetky Tynka, (2971) Mohr (AM) dle Josefa Mikuláše Mohra, profesora UK a zakladatele moderní stelární astronomie u nás, (3419) Guth (LB) na přání dr. Kresáka dle Vladimíra Gutha, zakladatele naší současné meteoritické astronomie, (Klepešta (ZV) dle astrofotografa a zakládajícího člena české astronomické společnosti Josefa Klepešty a (3423) Slouka (LB) dle Huberta Slouky, jehož kniha „Pohledy do nebe“ přivedla pod hvězdné nebe mnohé české a slovenské astronomy.

Následující asteroidy dostaly jména současných či nedávno zesnulých českých a slovenských astronomů. (2781) Kleczek (ZV) dle Josipha Kleczka, českého astronoma věnujícího se hlavně sluneční fyzice, známého ovšem i mnohojazyčnými astronomickými slovníky, (2628) Kopal dle Zdeňka Kopala, českého astronoma, který působil od konce 30. let v USA a Velké Británii, odborníka na zákrytové proměnné dvojhvězdy i Měsíc pokřtila E. F. Helinová a S. J. Bus jako svůj objev úe Siding Spring. Zdeňka Ceplechu, meteorického astronoma známého úlovkem meteoritu Příbram připomíná (2198) Ceplecha objevený na Harvardské observatoři. Zbývající dvě planetky nalezl v Heidelbergu K. Reinmuth. (1849) Kresák nese jméno Ĺubora Kresáka, známého slovenského odborníka přes vztahy a souvislosti mezi kometami planetkami a meteoroidy. (1913) Sekanina se jmenuje po českém astronomovi, který se v americkém JPL úspěšně zabývá kometární astronomií.

Od astronomů je velice blízko k astronomické optice. Planetka (3603) Gajdušek (LB) připomene nejen českého optika Viléma Gajduška, ale i 0,57-m reflektor se zrcadlem z jeho dílny, který se na Kleti používá k CCD pozorování planetek a komet. A jen na doplnění ke kleťským dalekohledům (2568) Maksutov (ZV) má spíše než ruského optika D. D. Maksutovova, vynálezce meniskového optického systému, připomenout 0,63-m fotografickou komoru systému Maksutov, s níž se na Kleti hledají nové planetky.

Už od vypuštění první umělé družice Země má kosmonautika a astronomie velmi těsné vztahy. Asteroid (2552) Remek (AM) nese jméno prvního a jediného československého kosmonauta Vladimíra Remka, (2544) Gubarev (ZV) jeho vesmírného spolucestujícího, velitele Sojuzu 28. (2696) Magion (LB) je pak první československá družice.

Stejně jako je astronomie jen malou součástí vědy a kultury, najdeme mezi jmény planetek nejen astronomy, ale i vědce a umělce mnoha oborů. Mezi českými a slovenskými jmény jsou dva matematici - (2622) Bolzano (LB) dle Bernarda Bolzana snad nejoriginálnějšího myslitele začátku 19.století u nás a (2661) Bydžovský (ZV) dle Bohumila Bydžovského, rektora University Karlovy. Chemii reprezentuje (3069) Heyrovský (ZV) dle Jaroslava Heyrovského, objevitele polygrafie a nositele Nobelovy ceny a (3899) Wichterle (MM) dle Otto Wichterleho, vynálezce hydrofilních gelů užívaných pro výrobu kontaktních čoček, fyziku (3278) Běhounek (AM) dle Františka Běhounka, známého jinak účastí v Nobileho expedici k severnímu pólu. Planetka objevitele genetických zákonů, brněnského augistiniánského mnicha Johanna Gregora Mendela má označení (3313) Mendel (AM). (5031) Švejcar (ZV) je český pediatr Josef Švejcar. Také meteorologů a klimatologů je hned několik – (3003) Konček (AM) dle Mikuláše Končka, (3017)Petrovič (AM) dle Štefana Petroviče a (3257) Hanzlík (AM) dle Stanislava Hanzlíka.

Velmi rozsáhlá je mezi planetkami řada literátů. (2647) Sova (ZV) dle básníka Antonína Sovy, (2706) Borovský (ZV) dle českého národního buditele, spisovatele, básníka a novináře Karla Havlíčka Borovského, (3096) Bezruč (ZV) dle básníka Antonína Bezruče. Česká spisovatelka Božena Němcová má planetku (3628) Božněmcová. Objevila ji a podle autorky známé Babičky navrhla jméno Z. Vávrová. Autorem mile kuriózní složeniny Božněmcová je však B. G. Marsden. Díky tomu, že se jedná o první planetku, u níž bylo prokázáno spektrum odpovídající pravému chondritu, se Božněmcová stal skvělý jazykolam pro astronomy celého světa. (3879) Machar (ZV) dle básníka Josefa Svatopluka Machara, (4112) Hrabal (MM) dle českého spisovatele a pábitele Bohumila Hrabala, (4781) Sládkovič (ZV) dle slovenského básníka Andreje Sládkoviče, (1875) Neruda (LK) dle spisovatele a novináře Jana Nerudy a (1931) Čapek (LK) dle spisovatele, dramatika a novináře Karla Čapka. (2734) Hašek dle autora Osudů dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška a (2345) Fučík dle novináře Julia Fučíka objevili na Krymu, první z nich N. S. Černych, druhou T. M. Smirnova. Dva slovenské národní buditele, spisovatele, historiky, básníky aj. Ĺudovíta Štúra a Jozefa Miloslava Hurbana připomínají planetky (3393) Štúr a (3730) Hurban, objevené slovenským astronomem M. Antalem na maďarské observatoři Piszkéstet. Přehled spisovatelů lze poněkud kuriózně uzavřít pražským německy píšícím autorem židovského původu, který ve svých dílech zvětšoval budoucí hrůzy počínajícího dvacátého století Francem Kafkou. Jeho asteroid (3412) Kafka byl poprvé registrován na americkém Mount Palomaru R.Kirkem a D.Rudym a je to jejich jediný objev.

Mnozí astronomové mají velice blízký vztah k hudbě. Není divu, že se pak setkáváme i s hudebními jmény planetek. (2523) Ryba je barokní skladatel Jakub Jan Ryba, (3592) Nedbal (ZV), zase dirigent a skladatel Oskar Nedbal. (734) Benda objevená J. Palisou připomíná českého skladatele 19.století Karla Bendla.

Triumvirát asi nejznámějších českých skladatelů pak představují (2047) Smetana, (2055) Dvořák a (2073) Janáček. Dle Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka je pojmenoval L. Kohoutek. Ten má koneckonců k hudbě blízko díky svému bratru Ctiradovi, Hudebnímu skladateli, po němž pojmenoval planetku (2375) Radek. A jsme u těles nazvaných podle příbuzných a přátel. (1842) Hynek a (1843) Jarmila jsou věnovány rodičům L.Kohoutka, (2821) Slávka a (3732) Vávra rodičům Z. Vávrové. Také první planetka nalezená českým astronautem – (1055) Tynka objevená E. Bucharem roku 1925 v Alžíru na observatoři Bouzaréah – nese jméno objevitelovy matky. (3492) Petra – Pepi dostala dcera M. Mahrové k osmnáctinám. (3395) Jitka je přítelkyně A.Mrkose.

Následující čtyři planetky L. Kohoutka nás zavedou do neradostné historie. (1840) Hus vzpomíná Jana Husa, středověkého náboženského reformátora a myslitele. Kostnickým koncilem byl roku 1415 odsouzen jako kacíř a upálen. Jeho smrtí začalo období husitských válek. (1861) Komenský dle Jana Ámose Komenského. Filosofa, teologa a pedagoga 17.století, který za své přesvědčení sice neskončil na hranici, ale v dlouholetém exilu v různých zemích Evropy zmítané třicetiletou válkou. (1841) Masaryk dle Tomáše G. Masaryka, filosofa a od roku 1918 prvního presidenta nezávislého Československa. V roce 1937, kdy Masaryk zemřel, bylo Československo relativně prosperující demokratickou zemí, leč po fašistické okupaci, druhé světové válce a čtyřiceti letech komunismu zůstaly z Masarykova odkazu jen jeho sebrané spisy. (1834) Palach dle Jana Palacha, studenta filosofie, který se v roce 1969 upálil na protest proti světové okupaci Československa. S Jeho odkazem a svým svědomím už se musí vyrovnat každý sám, neboť se ocitáme v současnosti a Kohoutkův rychlokurs českých dějin prozatím končí.

Nad tím, zda kněžna Libuše, bájná zakladatelka Prahy, byla či nebyla skutečnou osobou, můžeme nechat bádat historiky. Planetku jež nese její jméno (264) Libussa objevil C.H.F. Peters v americkém Clintonu a pojmenována byla na přání Pavlíny Šafaříkové, choti astronoma Vojtěcha Šafaříka. S mýtickou Libuší se ocitáme v hájemství kuriozit, u jmen, která jsou nezařaditelná do některého z předchozích odstavců. S trochou fantazie lze ke starým bájím a pověstem přiřadit tři slovanská božstva (2522) Triglav (ZV), (2581) Radegast (ZV) a (4250) Perun (ZV). Do říše legend, byť astronomických, patří dnes věrný pes (2474) Ruby (ZV), dřívější strážce kleťské observatoře. (2304) Slavia (ZV) je nejen Slovanské jméno, ale i fotbalový klub. A (4318) Baťa (ZV) nese jméno známého českého podnikatele (zadarmo pochopitelně). V přehledech knižních planetek lze narazit také na krásné české jméno (2710) Veverka. Jedná se ovšem o amerického astronoma jménem Joseph Veverka, zabývajícího se malými tělesy sluneční soustavy. Asteroid objevil E. Bowell na Anderson Mesa Station a o bližším vztahu obou k veverkám, a to zejména českým, není nic známo.

Má-li někdo dostatek trpělivosti, našel by další planetky, jejichž pojmenování více či méně souvisí s našimi zeměmi a národy. Několik planetek už zmiňovaným J. Palisou nese jména příslušníků habsburské dynastie, kteří byli po několik století i panovníky zemí koruny české, stejně jako krajů hornouherských. Mnohé z planetkami poctěných osobností vědy a umění, se buď narodilo nebo část svého života působilo v oblasti dnešní České a Slovenské republiky, ať už byli jakéhokoliv původu. A s dalšími můžeme pociťovat duchovní spřízněnost. Naopak mnohé z planetek objevených v Čechách nesou jména s námi nikterak nesouvisející. Svět je prostě příliš malý, planetek přibývá a snad mezi nimi bude přibývat i českých a slovenských jmen.

Jana Tichá (1.9.1994)