Miloš Tichý - 13. 5. 2012 | přístupy: | vytisknout článek
Kosmická sonda Dawn poskytla první on-site analýzy obrovského asteroidu Vesta. Dávají nám úplně nový pohled na jeho vytvoření a příbuzenství s terestrickými planetami a pozemským Měsícem.
Planetka Vesta představuje zvláštní fosílii, pokud to tak lze nazvat, z počátku formování sluneční soustavy, a to s mnohem rozmanitějším povrchem, než se původně předpokládalo. Bylo též zjištěno, že planetka Vesta se mnohem více podobá terrestrickým (čili Zemi podobným) planetám či Měsíci než ostatním planetkám. Návštěva sondy Dawn u Vesty potvrdila a podpořila předchozí teorie ohledně tohoto obřího asteroidu a pomohla doplnit detaily, které jsme nebyli schopni zjistit ze Země.
Nyní vidíme Vestu jako základní kámen budování planet při formování sluneční soustavy, nadto se železným jádrem. Jde o doposud jediný známý přeživší objekt z počátků sluneční soustavy. Geologickou složitost a rozmanitost Vesty lze přičíst původním procesům formování planetárního systému, který rozčlenil planetku na kůru, plášť a železné jádro, to vše před cca 4,56 miliardami let a na tělese o poloměru 110 kilometrů. Planety zemského typu a Měsíc se formovaly podobným způsobem.
Sonda Dawn pozorovala struktury minerálů, kde byly rýhy a škrábance na povrchu vytvořeny dopady kosmických projektilů, meteoroidů. Studium těchto útvarů nám může pomoci potvrdit, nebo i vyvrátit, teorie, že kdysi byly na planetce podzemní oceány magmatu.Ty vznikají při procesu formování těles, kdy dochází skoro ke kompletnímu roztavení tělesa, což vede ke vzniku vrstevnatých "stavebních kamenů", které jsou pak základem tvorby planet či jejich měsíců, což byla doposud představa o vzniku těles sluneční soustavy. Nyní musíme do této kategorie asi přidat i planetku Vesta.
Získaná data též potvrdila předpoklad, že jedna ze skupin meteoritů, které nalézáme na Zemi pocházejí opravdu z planetky Vesta. Stopy pyroxenu, železa a hořčíku v těchto meteoritech přesně odpovídají horninám zastoupeným na povrchu planetky. Na druhou stranu je potřeba říci, že tyto meteority tvoří pouhých 6 procent na Zemi nalezených vesmírných kamenů. I tak toto zjištění dělá z Vesty největší zdroj pro jednotlivé meteority na Zemi. Je to poprvé, kdy kosmická sonda navštívila zdroj meteoritů poté, co byly předem identifikovány na Zemi.
Pokud jde o vlastní povrch planetky Vesta, terén je poměrně strmý a, jak se dalo předpokládat (pozn. autora), i rozmanitý. Některé krátery na povrchu vytvořily velice strmé svahy s téměř kolmými stěnami, takže sesuvy materiálu na povrchu tohoto tělesa se vyskytují mnohem častěji, než se doposud předpokládalo a očekávalo.
Průlet nad jižním pólem planetky Vesta
Dalším neočekávaným zjištěním bylo, že centrální vrchol v pánvi Rheasilvia na jižní polokouli je mnohem vyšší a širší, vzhledem k velikosti kráteru, než centrální vrcholy kráterů na Měsíci. Nalezneme zde též analogie útvarů, které známe z menších těles jako jsou například Saturnovy měsíce, a na povrchu sledujeme světlá a tmavá místa, o kterých se nepředpokládalo, že by zde mohly být. Zkrátka další představení v planetkovém zvěřinci.
Výzkum sondy Dawn též odhalil podrobnosti ohledně bombardování povrchu planetky Vesta v celé jeho historii. To umožnilo i dataci vzniku dvou obřích kráterů, které se nalézají na jižní hemisféře tělesa. Pánev Veneneia byly vytvořena dopadem před cca 2 miliardami let, zatímco pánev Rheasilvia se zformovala dopadem před "pouhou" jednou miliardou let, a představuje dopad největšího tělesa na povrch planetky Vesta v dohledatelné historii.
Sonda Dawn odstartovala v roce 2007, výzkum planetky Vesta započal v polovině roku 2011, kdy sonda zakotvila na oběžné dráze u asteroidu. Dne 26. srpna 2012 opustí Dawn asteroid Vesta, aby započal pouť ke svému dalšímu cíli, planetce Ceres (správně bych měl napsat trpasličí planetě), kde by měla zakotvit v roce 2015. Je rozumné předpokládat, že se dočkáme dalších překvapení...
Zdroj: NASA / JPL-Caltech / UCLA / INAF / MPS / DLR / IDA
1 887 586 návštěv od 1. března 2003
