Sedna sama samotinká?

Objevitelé vzdáleného tělesa na periférii sluneční soustavy označeného 2003 VB12 a předběžně zvaného Sedna očekávali, že stejně jako Pluto či některá z transneptunických těles bude mít Sedna měsíc či alespoň malý měsíček. Ale bohužel, Sedna zřejmě žádný měsíc nemá.

Snímky pořízené hned druhý den po oznámení objevu Sedny, tedy 16.března 2004, prostřednictvím nové kamery (Advanced Camera for Surveys) na Hubblově kosmickém dalekohledu však ukázaly jen samotnou Sednu s jednou slabou vzdálenou hvězdou na pozadí. Snímky jsou kvalitní a je jen malá šance, že měsíc byl právě za nebo před mateřským tělesem a nebyl na snímku z HST vidět jako samostatný bod. Rozlišení snímků z HST zároveň staví jako horní hranici rozměru pro těleso 2003 VB12 čili Sedna 1600 kilometrů.

Snímky Sedny z HST.
Kredit:NASA-HST, ESA a M. Brown (Caltech)

Objevitel Mike Brown z Caltechu je z toho poněkud zmaten. Jeho odhad, že Sedna bude mít měsíc vycházel hlavně z velmi pomalé rotace tělesa, která by mohla být nejlépe vysvětlena právě "vlastnictvím" měsíce. Perioda rotace Sedny je totiž 40 dní. Tak by Sedna byla nejpomaleji rotujícím tělesem ve sluneční soustavě po Merkuru a Venuši, jejichž pomalá rotace je ovšem zapříčiněna slapovým působením blízkého Slunce. Malá tělesa sluneční soustavy - planetky a komety - rotují většinou jen v řádu hodin, nikoliv dnů. Rotace Pluta je 6 dnů právě vlivem jeho velkého měsíce Cháronu. Sedna a její objevitelé teď mají místo nového měsíce novou záhadu.