^
Jana Tichá - 9. 4. 2005 | přístupy: | vytisknout článek
Sedna, zvláštní těleso ve vzdálených končinách sluneční soustavy, představuje od svého objevu hádanku pro astronomy. Jedna z jejích záhad byla nyní zřejmě vyřešena. Původně se jevilo, že Sedna rotuje velmi pomalu a odborníci předpokládali, že rotace s jednou otočkou v trvání 20 až 40 dnů je způsobena gravitačním vlivem jejího velkého měsíce. Na snímcích z HST však astronomové loni žádný měsíc nenalezli.
Nová měření, která s pomocí 6,5-m MMT Teleskopu na Mt. Hopkins v Arizoně vybaveného novou MegaCam kamerou získali během osmi nocí v říjnu 2004 a lednu 2005 astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics Scott Gaudi a Kris Stanek, ukázala, že Sedna rotuje mnohem rychleji než se původně předpokládalo a že tedy žádný měsíc "nepotřebuje". Sedna se otočí kolem své osy jednou za 10 hodin. Přesná měření harvardského týmu vyloučila rotační periodu kratší než 5 hodin a delší než 10 dnů. Jak podotkl další harvardský astronom Matt Holman, změny v jasnosti Sedny, z nichž se rotace určují, jsou velmi malé a mohly být snadno přehlédnuty. Proto není divu, že byla v roce 2004 oznámena předpokládaná velmi dlouhá rotační perioda. .
Jedna z mnoha záhad kolem Sedny tak byla vyřešena. Další však zůstávají. Těleso se současným označením (90377) Sedna = 2003 VB12, jehož objev byl publikován v březnu 2004, se pohybuje daleko od Slunce po velmi protáhlé dráze. Nejblíže se k němu dostane na necelých osmdesát astronomických jednotek, to jest dvakrát dál než kde se pohybuje Pluto, a nejvíce se vzdaluje na devět set astronomických jednotek. Jeden oběh kolem Slunce, který naší Zemi trvá rok a Plutu 249 let, trvá Sedně více než deset tisíc let. Proto někteří astronomové spekulují, že nepatří do Kuiperova pásu těles za Neptunem, ale že je členem vnitřní části daleko vzdálenějšího Oortova oblaku těles na okraji sluneční soustavy. Odhadovaná velikost Sedny představuje dvě třetiny Pluta. Neobvyklá a nevysvětlená je dosud její neobvykle červená barva.
Astronomové budou ve zkoumání tohoto podivného světa na okraji naší sluneční soustavy pokračovat.
1 887 586 návštěv od 1. března 2003