^
Jana Tichá - 20. 8. 2005 | přístupy: | vytisknout článek
Ač astronomové začali teoreticky uvažovat o vícenásobných soustavách mezi planetkami už dříve, první potvrzený objev trojité asteroidální soustavy přišel právě nyní.
První trojitou planetkou je těleso hlavního pásu (87) Sylvia. Objev nového, druhého měsíčku planetky (87) Sylvia a tedy zároveň první trojité asteroidální soustavy oznámil astronom Franck Marchis z University of California v Berkeley; v jeho týmu byli dále P. Descamps, D. Hestroffer, a J. Berthier, Institut de Mecanique Celeste et de Calcul des Ephemerides, Observatoire de Paris.
Nový měsíček má označení S/2004 (87) 1, průměr přibližně 7 km, prográdní téměř kruhovou dráhu s velkou poloosou 710 km a oběžnou dobou 1,379 dne. Marchis nalezl druhý měsíček planetky Sylvie při upřesňování dráhy jejího už známého prvného satelitu S/2001 (87) 1 s průměrem přibližně 18 km, nalezeného M. E. Brownem a J.-L. Margotem v roce 2001. Pro tento měsíček udává Marchis velkou poloosu dráhy 1360 km a oběžnou dobu 3,65 dne.
Objev byl učiněn s využitím 8,2-m teleskopu Yepun, jednoho ze čtyř přístrojů VLT na Evropské jižní observatoři v Chile vybaveného adaptivní optikou.
Sama planetka Sylvia je dost velkým tělesem hlavního pásu planetek. Má nepravidelný bramborovitý tvar o rozměrech 380 x 260 x 230 km. Objevil ji Norman R. Pogson v Madrasu v Indii už v roce 1866. Jmenuje se podle vestálky Rhey Sylvie, matky Romula a Rema, legendárních dvojčat a údajných zakladatelů Říma. Proto celkem logicky navrhl objevitel pro dva její objevené měsíčky jména Romulus a Remus. Jména už schválila komise Mezinárodní astronomické unie pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (CSBN of the IAU).
Pro zopakování - Romulus je vnější, větší satelit objevený v roce 2001, nyní s definitivním označením (87) Sylvia I, a Remus je vnitřní, menší satelit objevený roku 2004 s definitivním označením (87) Sylvia II.
Sledování satelitů planetky (87) Sylvia též umožnilo určit hmotnost a hustotu planetky. Jedná se o takzvaný "rubble-pile" asteroid, což je dnes už často používaný termín, který lze do češtiny přímo převést jako "hromadu šterku" a představit si jako těleso s poměrně malou hustotou (1,2 gramu na kubický centimetr) i malou soudržností vytvořené opětovnou akrecí trosek vzniklých při srážce původních planetek. Nejde tedy o "bytelný balvan". Měsíčky pak jsou zřejmě dalšími zbytky, nezabudovanými už do nově spojeného tělesa.
Unikátní objev první trojité planetky byl poprvé oznámen zároveň v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie a na mezinárodní konferenci Asteroids, Comets, Meteors v srpnu 2005 v Brazílii a podrobně popsán ve významném vědeckém časopise Nature. Nový objev zároveň ukazuje úžasnou rozmanitost hlavního pásu planetek.
1 887 586 návštěv od 1. března 2003