PROMĚNLIVÉ PLUTO

Trpasličí planeta Pluto je bílá, oranžová a uhlově černá. Světlé a tmavé oblasti na jeho povrchu se mění během oběhu kolem Slunce.

Pro veřejnost představuje trpasličí planeta Pluto, jeden z nejoblíbenějších objektů ve sluneční soustavě, zároveň však je velmi obtížné získat jeho pěkný podrobný portrét, neboť je příliš malé a velmi vzdálené.

NASA právě nyní představila nejpodrobnější pohled na Pluto jaký jsme dosud mohli vidět. Ze snímků pořízených Hubblovým kosmickým teleskopem (HST) v letech 2002-2003 je zpracovali odborníci z NASA, ESA a Southwest Research Institute (tým vedl Marc Buie). Kotouček Pluta má na původních snímcích HST šířku jen několik pixelů. Složitým, čtyři roky trvajícím počítačovým zpracováním na dvaceti propojených počítačích rozlišíme nyní na snímcích změny povrchu o rozměru několika set kilometrů. Nejzáhadnější je výrazná světlá skvrna (na 180 stupních), tvořená zřejmě zmrzlým oxidem uhelnatým. Astronomové předpokládají, že barevné změny na povrchu Pluta způsobuje záření vzdáleného Slunce, které způsobuje ohřívání a sublimaci dusíkového ledu a ultrafialové záření štěpí metan na tmavé a rezavé sloučeniny bohaté na uhlík.

Pokud porovnáme HST snímky z roku 1994 a 2002-2003, vidíme, že oblast severního pólu zesvětlala, zatímco jižní polokoule ztmavla. Snímky z Hubblu ukazují, že Pluto není obyčejná a jednoduchá koule ledu a kamení, ale že jde o dynamický, sezónně proměnlivý svět procházející dramatickými atmosférickými změnami. Ty jsou ovlivňované 248 let trvajícím oběhem kolem Slunce po výstředné eliptické dráze skloněné k rovině ekliptiky.

Na lepší snímky Pluta se můžeme těšit až do roku 2015, kdy k němu doletí kosmická sonda New Horizons. Nynější studie bude velmi užitečným podkladem pro přípravu experimentů této mise, například pro výpočet expozičních dob snímkování při průletu kolem Pluta.

Zdroj: NASA/ESA/SwRI