Miloš Tichý - 21. 10. 2020 | přístupy: | vytisknout článek
Mise OSIRIS-REx má za sebou další úspěšnou část. Sonda rozvinula svojí umělou paži v úterý a úspěšně se krátce dotkla povrchu planetky Bennu, aby sebrala prach a kaménky, čili materiál přímo z planetky, který by měl následně přistát na naší planetě v roce 2023.
Umělecká představa sondy OSIRIS-REx (Credits: NASA/Goddard/University of Arizona)
Asteroid Bennu je momentálně cca 321 milionů kilometrů od Země. Výzkum tohoto objektu nám poskytuje výhled do minulosti naší sluneční soustavy, do doby, kdy se přímo naše planetární soustava formovala. Pokud se následně ukáže, že vzorků bylo odebráno dostatek, vydají se na pouť k Zemi již v březnu 2021. Pokud nikoliv, je další pokus naplánovaný na leden 2021.
V úterý 20. řijna 2020 ve 13:50 EDT neboli 19:50 SELČ se sonda odpoutala od své oběžné dráhy kolem asteroidu a vydala se směrem k jeho povrchu. K němu to měla cca 800 metrů, a mezitím se připravovala k odběru umělá ruka TAGSAM. Po čtyřhodinovém sestupu se ve výšce přibližně 125 metrů provedl první manévr, který vedl k přesnému navedení na vybrané místo odběru, známém jako „Nightingale“ (slavík). Deset minut poté se provedl druhý manévr, který měl za úkol zpomalit sestup na bezpečnou kontaktní rychlost a měl za úkol přizpůsobit se i rotaci planetky. Vybrané místo odběru je jedním z mála, kde není velké množství „překážejících“ balvanů, jak tomu je na většině povrchu tohoto tělesa.
Všechna následná telemetrická měření ukazují, že se vše podařilo. Ale i tak potrvá asi týden, než tým sondy potvrdí, kolik vzorků sonda nashromáždila. Data ukazují, že odběrový mechanismus byl úspěšně na povrchu, vypálil dávku plynného dusíku – dusík měl na povrchu tělesa rozvířit prach a oblázky, které měl pak mechanismus zachytit jako ony vzorky.
Obrázek zkušebního odběru z 11. srpna 2020 (Credits: NASA/Goddard/University of Arizona)
Sonda prováděla odběr úplně autonomně s předprogramovanými přesnými pokyny. Nyní se bude hodnotit, zda plán nabrat minimálně 60 gramů vzorků byl splněn. Váhu s sebou sonda pochopitelně neveze, čili užije fyziku ;-) (pozn. autora).
Použije se několik metod – prvně se budou porovnávat snímky odběrové oblasti před a po odběru vzorků, čímž se zjistí, kolik povrchového materiálu bylo v pohybu po zásahu plynným dusíkem. První data by měla být dostupná snad již dnes. Pokud bude narušení povrchu významné, je velká šance, že se nashromáždilo dostatek materiálu.
Dále se tým pokusí určit množství odebraného vzorku. Jednou z metod je pořizování snímků hlavy odběrové části fotoaparátem, který se věnuje dokumentaci procesu odběru vzorků a určení, zda se prach a kameny dostaly do hlavy sběrače. Jednou nepřímou indikací bude množství prachu nalezeného kolem hlavy sběrače vzorků. Také se pokusí pořídit fotografie, které by při správných světelných podmínkách mohly ukázat vnitřek hlavy, aby se daly hledat důkazy o vzorku uvnitř.
Několik dní po analýze snímků se kosmická loď pokusí o další metodu měření hmotnosti odebraného vzorku určením změny „momentu setrvačnosti“ kosmické lodi, což je fráze, která popisuje, jak je hmota distribuována a jak ovlivňuje rotaci těla kolem středové osy. Tento manévr znamená vysunutí ramene TAGSAM na stranu kosmické lodi a pomalé otáčení kosmické lodi kolem osy kolmé k rameni. Tato technika je analogická s osobou, která se točí s jednou rukou nataženou, zatímco drží lano s míčem připojeným ke konci. Osoba může cítit hmotnost míče podle napětí v provázku. Po provedení tohoto manévru před a nyní po něm mohou inženýři měřit změnu hmotnosti sběrné hlavy v důsledku vzorku uvnitř. Pokud vše bude v pořádku, bude vzorek 30. října uložen do návratové kapsle.
A na závěr link na oficiální video....
Zdroj: NASA/Goddard/University of Arizona
1 887 586 návštěv od 1. března 2003
