Odpočítávání k Vestě může začít

Sonda Dawn, která začala svou pouť na mysu Canaveral 27. září 2007, je již necelý rok před prvním z cílů své cesty, planetkou Vesta.

Přesný čas příletu k planetce (4) Vesta ještě není znám, ale ví se, že to bude koncem července 2011. Vše záleží na navigačních manévrech.

Pořízené snímky se posléze na Zemi budou spojovat do animace, takže výsledek bude vypadat jako že kosmická sonda Dawn se vznáší nehybně ve vesmíru a pod ní rotuje planetka Vesta.

Předchozí mise nám ukázaly několik jiných planetek (poslední byla Itokawa ze sondy Hayabusa), ale žádná z planetek dosud zkoumaných sondou nebyla tak velká jako právě Vesta. Dalo by se říci že Vesta je mohutným pozůstatkem ze vzniku sluneční soustavy. S průměrem cca 530 kilometrů obsahuje téměř 10 procent hmotnosti všech těles hlavního pásu planetek. Vesta je tudíž vlastně svět sám pro sebe.

Průzkumy planetky probíhají již jak ze Země tak pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, čili základní informace o tělesa již máme.

Planetka (4) Vesta vypadá jako skalnaté těleso, spíše podobná Měsíci či Merkuru, než jako menší tělesa která jsme zkoumali až doposud. Například má velký kráter na jižním pólu Vesty, a uvnitř tohoto kráteru je hora větší než celý celý asteroid Eros. Dawn bude na obězné dráze u Vesty rok, a bude toto těleso detailně prozkoumávat. Sonda Dawn bude vůbec první sondou, která bude následovat těleso v hlavním pásu planetek. Později se přesune k další velké planetce, planetce Ceres, ale o tom někdy jindy.

Obecně se Vesta většinou považuje ne za planetku ale za protoplanetu, které v procesu formování sluneční soustavy Jupiter znemožnil dosáhnutí velikosti planety. Pokud je tomu opravdu tak, můžeme se na základě výzkumu tohoto tělesa dozvědět mnohé o tom, jak se tvořily planety.

Oficiální přiblížení k planetce začne v květnu 2011. Celý manévr bude ale méně stresující než u sond s klasickým pohonem, kde se manévry musí provádět velice přesně a jedna chyba může znamenat nezdar celé mise. Sonda Down má iontový pohon, a k planetce se bude přibližovat postupně jakoby po spirále, blíž a blíž ke cílovému tělesu. Výsledná dráha sondy ve sluneční soustavě bude podobná dráze planetky Vesta. A výsledně bude zachycena gravitací Vesty, a takto připoutána ji bude moci řádně prozkoumat.

Prvně bude sonda pořizovat záběry z větší vzdálenosti, z obězné dráhy ve vzdálenosti cca 2700 kilometrů. Po sestupu po spirále se dostane na nižší dráhu, kolem 1600 kilometrů. Předpokládá se, že povrch může být podobný částečně i Zemi či Měsící, s krátery, možná i se sopkami. Ale pochopitelně ne aktivními sopkami, již vychladlými. Nechme se překvapit...

Výběz základních dat o planetce (4) Vesta:

Objev:
Heinrich Wilhelm Olbers, 29. března 1807

Dráha:
velká poloosa dráhy 2,361 AU (odsluní 2,572 AU, přísluní 2,151 AU) 
výstřednost  0,089 17 
sklon dráhy k ekliptice 7,135 stupňů
oběžná doba 1325,15 dní (3,63 let) 
průměrná rychlost oběhu kolem Slunce 19,34 km/s 

Fyzikální parametry:
rozměr 578×560×458 km (střední průměr 529 km) 
hmotnost 2,67 +/- 0,02 × 1020 kg 
středni hustota 3,42 g/cm3 
rovníkové gravitační zrychlení 0,22 m/s2 
úniková rychlost 0,35 km/s 
rotační perioda  5,342 hodin 
albedo 0,423
teploty na povrchu: minimum -188 st. C, maximum -18 st. C 
zdánlivá jasnost ze Země od 5,1 do 8,5 mag. 
úhlová velikost ze Země 0,64" až 0,20" 

Předchozí články o planetce Vesta či o sondě Dawn:

VESTA NA VYSOČINĚ aneb stonařovské meteority 25.05.2008
OLBERS A JEHO VESTA 18.05.2008
Dawn na startu (update 27.9.2007 - START) 26.09.2007
Mise Dawn aneb do hlavního pásu planetek (update 21.07.07) 05.07.2007
HUBBLOVA VESTA 12.03.2005
Jasná planetka Vesta 18.03.2003