Měsíc u transneptunického tělesa ?

Pás těles za drahou Neptunu je zřejmě nejméně probádanou oblastí sluneční soustavy. Pomineme-li Pluto, pak první transneptunické těleso (TNO) bylo objeveno ani ne před deseti lety, v srpnu 1992. Za tu dobu byla objevena necelá půltisícovka těchto těles. U řádově čtyřiceti procent z nich známe dobře jejich dráhy, u několika desítek pak i jejich další fyzikální charakteristiky (spektra aj.). Podle typu jejich drah je můžeme rozdělit na tři velké skupiny - klasická transneptunická tělesa, Plutina a tělesa z rozptýleného disku. Původně jednotlivé objevy jakýchsi rarit za drahou Neptunu se začínají formovat do světa stejně mnohotvárného a složitého jako je pás planetek ve vnitřních oblastech sluneční soustavy. Nyní zřejmě přibude do světa "transneptuňáků" další vlastnost obdobná planetkám hlavního pásu. U tělesa 1998 WW31 byl zřejmě detekován měsíc.

Transneptunické těleso 1998 WW31 nalezli američtí astronomové na snímcích pořízených 4-m dalekohledem na Kitt Peaku v roce 1998. Patří mezi TNO klasického typu s velkou poloosou 45 astronomických jednotek, velmi málo výstřednou dráhou a sklonem k rovině ekliptiky jen 7 stupňů. Kolem Slunce oběhne jednou za 302 let.

Dvojitý vzhled 1998 WW31 na znovuobjevovém snímku. Foto: CFHT

C. Veillet z týmu pracujícího s 3,6-m CFHT teleskopem na Havajských ostrovech oznámil, že na snímcích pořízených pro vyhledání transneptunického tělesa 1998 WW31 ve druhém pozorovacím návratu byla nalezena dvě tělesa vzdálená od sebe pouze 1,3 úhlové vteřiny, která na snímcích ze dvou nocí pohybovala spolu, bez zaznamenatelného vzájemného pohybu. Těleso bylo zpětně detekováno jako dvojité (či protáhlé) na dalších archivních snímcích. První zpracování těchto snímků udávají, že rozdíl v jasnosti dvou složek není velký a dosahuje cca 0,4 magnitudy. To by mohlo odpovídat páru se srovnatelně velkými složkami. Největší vzdálenost obou složek je přinejmenším 40 000 km. Tyto údaje ukazují, že TNO 1998 WW31 je po Plutu druhý transneptunický objekt, který má vlastní měsíc. Teprve podrobné zpracování dalších snímků z CFHT, z observatoře na Kitt Peaku a z Nordic Optical Telescope umožní určení dráhy měsíce kolem mateřského tělesa a určení parametrů celého páru.

Znovuobjevové snímky (22./23. prosince 2000)	Archívní snímky (6.ledna 2000)
vzdálenost: 1.2"  poziční úhel: +45 deg. jedna 8min a dvě 10 min expozice	vzdálenost: 0.8"  poziční úhel: +25 deg. dvě 8min expozice

Definitivní potvrzení existence měsíce u TNO 1998 WW31 by přineslo i další argument pro zařazení Pluta mezi transneptunická tělesa, nikoliv mezi regulérní velké planety. Pluto je tvarem dráhy i fyzikálními parametry daleko bližší právě tělesům za drahou Neptunu, než planetám zemského typu či obřím planetám podobným Jupiteru. Jedním z protiargumentů bylo :"Ale vždyť na rozdíl od transeptunických těles Pluto má svůj velký měsíc Charon". Nově objevený měsíc u tělesa 1998 WW31 ukazuje, že i transneptuňáci mohou mít své měsíce. Koneckonců měsíce či podvojná tělesa známe i u planetek ve vnitřích částech sluneční soustavy, takže proč ne.

Jana Tichá
(s použitím dat MPC, CBAT a CFHT)