MALÝ ALE DŮLEŽITÝ - YARKOVSKÉHO EFEKT

Astronomům se vůbec poprvé podařilo pomocí radaru změřit malinkatou, leč teoreticky důležitou sílu působící na asteroidy - Yarkovského efekt.

Asteroid (6489) Golevka je poměrně nenápadný blízkozemní asteroid. Jeho rozměr je něco kolem půl kilometru a jeho hmotnost dosahuje cca. 210 miliard kilogramů. Golevka sice není pozoruhodná svými mírami a váhami, zajímavá je však jinak. Byla totiž během uplynulých dvanácti let již čtyřikrát sledována radarem - v letech 1991, 1995, 1999 a naposled v květnu letošního roku (tedy 2003). Je tedy jedním z "nejradarovanějších" asteroidů, čemuž odpovídá koneckonců i její jméno složené z názvů radioteleskopů v kalifornském Goldstone, krymské (J)Evpatorii a japonské Kashimě. Rozsáhlý soubor radarových pozorování Golevky použil mezinárodní tým astronomů včetně odborníků z NASA JPL v Pasadeně pro detailní analýzu dráhy asteroidu. Ukázalo se, že za dvanáct let, kdy byla Golevka radarově sledována, ona malinká síla způsobila posun asteroidu v jeho dráze o 15 kilometrů.

Počítačový model planetky Golevka získaný z dat radaru v Arecibo

Ona malá síla, nazývaná Yarkovského efekt a způsobující jemné změny v drahách asteroidů, je způsobována tím, že asteroid absorbuje energii ze Slunce (z dopadajícího slunečního záření) a znovuvyzařuje ji zpět do vesmíru jako teplo. Protože asteroid je jak nerovnoměrně ohříván, tak zpětné vyzařování je nerovnoměrné, toto tepelné vyzařování způsobuje velejemnou akceleraci v pohybu asteroidu a tedy změny v jeho dráze.

Vliv Yarkovského efektu za dvanáct let je vůči drahám asteroidů mrňavý, v měřítku desítek milionů let však může mít obrovský vliv na dráhu daného tělesa. Tak se Yarkovského efekt stává prostředkem pro vysvětlení přesunu planetek z hlavního pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru do vnitřních částí sluneční soustavy, charakteristik rodin asteroidů, vznikajících při rozpadu velkého asteroidu při kolizi, zdrojů meteoritů a jejich transportu na Zemi aj. Ačkoliv se již dlouho teoreticky vědělo, jak může být Yarkovského efekt důležitý pro chování asteroidů, až doposud nebyla tato síla detekována, natož změřena. Nynější první meření této síly působící na asteroid (6489) Golevka jen podtrhuje význam radarových pozorování planetek.

Radarové snímky a model planetky Golevka

Při práci na tomto pozoruhodném výzkumu použili astronomové z NASA JPL v kalifornské Pasadeně, v čele se Stevenem Chesleyem a Stevenem Ostrem, rozpracovaný model Yarkovského efektu vyvinutý Davidem Vokrouhlickým z Astronomického ústavu University Karlovy v Praze. Na práci publikované v časopise Science z 5.prosince 2003 se podíleli i další odborníci z NASA JPL, z Arecibo Observatory, University of California a Vokrouhlického student z UK David Čapek.

P.S. Kolegům samozřejmě gratulujeme a rádi vidíme že Vokrouhlického teoretická "vášeň" došla svého reálného "zviditelnění".