Kolik kosmických zabijáků na nás čeká?

Poté co astronomové přijali za bernou minci hypotézu o možnosti srážky Země s asteroidem, vyvstala navazující otázka: Kolik je vlastně takových asteroidů, které by se potenciálně mohly střetnout se Zemí? Známý astronom a zároveň geolog Eugene Shoemaker, jeden ze zakladatelů výzkumu blízkozemních těles, odhadl před dvěma desítkami let počet takovýchto těles s rozměrem nejméně jeden kilometr na 2000. Vycházel přitom z analýzy rozložení kráterů na povrchu Měsíce.

Od té doby se astronomové pokoušejí o inventuru nebezpečných kosmických návštěvníků v blízkosti Země. Ukazuje se, že Shoemakerův prvotní odhad byl zřejmě přeceněn. Současné odhady počtu blízkozemních asteroidů (NEAs -- Near Earth Asteroids) kilometrových a větších kolísají kolem jednoho tisíce. Nejnovější z nich je založen na statistice vycházející z dat známého projektu LINEAR (Lincoln Near-Earth Asteroid Research), založeného na využití elektronicko-optické technologie vyvinuté původně pro U.S. Air Force ke hledání blízkozemních asteroidů.

LINEAR začal plně pracovat v březnu 1998. Jeho dalekohled se nachází poblíž Socorro v Novém Mexiku. Do července 2001 nalezl 667 blízkozemních asteroidů a 64 komet, z nichž některé jsou také tělesy přibližujícími se k Zemi. To je asi 70 procent všech nově objevovaných NEOs. Na základě LINEARovských výsledků odhadl J. Scott Stuart z MIT počet všech členů populace blízkozemních asteroidů kilometrových a větších mezi 1150 a 1400. Vycházel přitom pouze z pozorování v nocích se stabilním počasím.

Případný střet Země s asteroidem o průměru větším než jeden kilometr by znamenal globální katastrofu, při níž by se hmota vyvržená nárazem rozprostřela v atmosféře a výrazně ovlivnila klima tj. zapříčinila pokles teploty, pomrznutí úrody, poškození ozónové vrstvy. Dopad do oceánu by způsobil obrovskou vlnu tsunami, dopad na zemský povrh zničení území o rozloze většího státu. Otázkou je jak určit na dálku, že pozorovaný asteroid je kilometrový či větší.

Výše uvedená statistika z dat LINEARu uvažuje tělesa s absolutní hvězdnou velikosti 18 magnitud a jasnější. To však nemusí pro jednotlivá tělesa platit. Jak jasný se nám jeví konkrétní asteroid však závisí nejen na jeho velikosti a vzdálenosti od Slunce, ale i na odraznosti jeho povrchu tzv. jeho albedu. Protože zdrojem současné populace NEAs je několik různých vývojově odlišných skupin těles (tělesa křižující dráhu Marsu, komety Jupiterovy rodiny, vnější část hlavního pásu planetek aj.), mají NEAs hodně odlišná albeda.

Mezinárodní tým, který vedl A. Morbidelli a W. Bottke se pokusil vytvořit model populace blízkozemních asteroidů uvažující jednak rozličná albeda u známých blízkozemních těles a jednak závislost barvy povrchu a vzdálenosti od Slunce získané ze SLOAN survey. (Používání výsledků Sloan Survey je vytýkáno, že zahrnuje asteroidy hlavního pásu, nikoliv NEAs, ovšem část NEAs pochází právě z hlavního pásu). Došli k odhadu 834 NEAs větších než jeden kilometr a zároveň k odhadu 963 NEAs jasnějších než absolutních 18 magnitud. Tito autoři míní, že obvyklá konverze asteroid o průměru jeden kilometr rovná se asteroid s absolutní hvězdnou velikostí H=18 mag by měl být zřejmě opraven na H=17,82 mag. Možná se vám na první pohled těch osmnáct setin zdá jako puntičkářství, ale taková už je profesionální astronomie. (Absolutní hvězdná velikost je u planetek definována jako pozorovaná jasnost tělesa ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky, na jehož celou přivrácenou stranu dopadá sluneční světlo. Značí se písmenem "H".)

NASA stanovila v roce 1998 cílem projektu Spaceguard objevit 90 procent kilometrových a větších blízkozemních asteroidů za deset let od vyhlášení, tedy do roku 2008. Kdybychom používali pro tento účel jediný dalekohled podobný LINEARu, trvalo by nám dosažení stanoveného cíle 40 let. To určitě není příliš potěšující. Je proto dobře, že pracují či dobudovávají se i další projekty zaměřené na hledání a sledování NEAs -- například americké programy Spacewatch, NEAT, LONEOS či CSS, japonský projekt BATTERS, evropský ADAS či UDAS nebo kleťský KLENOT. K Mikuláši (v roce 2001) jsme blízkozemních asteroidů kilometrových a větších znali 543. Je to dost nebo málo?

P.S. Dne 7.ledna 2002 v ranních hodinách nás o pouhých 830 tisíc kilometrů minula planetka 2001 YB5 o velikosti 300 metrů.