Kdo hlídá NEO?

Teprve teď začíná další, nenápadná, leč velmi důležitá fáze výzkumu. Planetka nemusí mířit k Zemi přímo, ale její těsné přiblížení může nastat až při několikátém návratu. Budoucí těsná přiblížení lze předem vypočítat, přesnost výpočtu ovšem závisí na počtu a kvalitě dostupných astrometrických pozorování dané planetky. Zatímco ještě před několika lety byly výpočty budoucích těsných přiblížení velmi ojedinělou a speciální záležitostí, dnes monitorují data o blízkozemních planetkách hned dva spolupracující, leč nezávislé automatické výpočetní systémy -- CLOMON a SENTRY. Evropský CLOMON provozují na univerzitě v italské Pise a americký SENTRY na Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Jejich autory jsou odborníci na nebeskou mechaniku, jejich úkolem propočet drah blízkozemních planetek do budoucnosti. Jejich výsledkem pak upozornění na planetky, které by mohly naší Zemi ohrozit srážkou v průběhu následujících sto let.

Takový "podezřelý" asteroid je pak na příslušné webovské stránce označen jakožto virtuální impaktor tj. těleso u něhož je třeba vyloučit či potvrdit, zda se pohybuje po kolizní dráze mířící k Zemi. Nemusíte se ovšem hned děsit. Teď ještě nenastává ta fáze, v níž v níž NASA hledá Bruce Willise, aby zničil nebezpečný asteroid jadernou náloží. Výpočet je třeba prověřit, proto je dobře, že máme už dva nezávislé systémy. Zároveň je třeba ověřit dosavadní výpočet dráhy dalšími pozorováními.

Zde nastává problém. Blízkozemní tělesa jsou většinou objevena v období nejlepší pozorovatelnosti a jak ubíhá čas od data objevu slábnou. Těleso objevené jako objekt slabý 18 magnitud může mít po dvou týdnech 21 magnitud a pak je na jeho přesná astrometrická pozorování (tzv. follow-up) nutný dalekohled z kategorie jednometrových přístrojů.

Dalekohledů dostupných pro studium planetek je po celém světě kupodivu docela málo a na některých je pro planetky určeno jen několik nocí v lunaci. Patří mezi ně jednometrový reflektor na australské Siding Spring, 1,2m teleskop na arizonském Mount Hopkins, 1,8m Spacewatch II taktéž v Arizoně či občas některý z dalekohledů na Havajských a Kanárských observatořích. Letos v březnu k nim přibyl další, celosvětově významný tím, že je první trvale určený pro sledování planetek a komet s neobvyklými drahami. Jmenuje se KLENOT, má průměr zrcadla 106 centimetrů a nachází se na jihočeské Kleti.

Jedním z hlavních cílů projektu KLENOT je právě následná astrometrie nedostatecně pozorovaných NEO v delším oblouku dráhy včetně virtuálních impaktorů. Od března do května 2002 kletští astronomové J. Tichá, M. Tichý a M. Kočer právě s ním změřili přesné polohy už osmi virtuálních impaktorů (například 2002 HW, 2002 EX12 či 2002 GZ8). Teprve takto získaná přesná astrometrická data umožnila kolegům z Pisy a JPL zpřesnit výpočet dráhy těchto virtuálních impaktorů a vyloučit jejich budoucí srážku se Zemí (alespoň na budoucích sto let).

Poznali jsme tedy dobře dráhy dalších blízkozemních asteroidů typu Aten a Apollo, rozšířili poznání populace blízkozemních asteroidů a následně vzniku a vývoje sluneční soustavy. Získali podklady pro jejich další fyzikální výzkum. Hlavně však víme, že tato tělesa se v určitý okamžik přiblíží k Zemi, ale už nám nehrozí srážkou a jsou vyloučena z kategorie budoucích impaktorů. Spoustu dalších NEO však objevení, propočet dráhy a jeho ověření teprve čeká...