aneb Británie se zodpovědně chystá na srážku
s asteroidem.
Kolem Slunce krouží stovky tisíc asteroidů a komet. Některé z nich se mohou na svých drahách těsně přiblížit Zemi, či dokonce se s ní přímo střetnout. Taková srážka je sice velmi málo pravděpodobná, o to horší by však byly případné následky. Jen maličké těleso "tunguzského" rozměru tj. asi 70 metrů, může při svém dopadu zničit oblast rozlohou srovnatelnou s Washingtonem, či třeba českobudějovickým+českokrumlovským okresem. A taková tunguzská katastrofa se může pravděpodobně opakovat každých 250 let.
Přesto pro většinu veřejnosti jsou srážky kosmických
těles se Zemí pouze záležitostí science-fiction,
případně katastrofických hollywoodských velkofilmů. Pro
vědce byly velmi zajímavou variantou chování těles ve
sluneční soustavě. Jak se rozvíjel jejich systematický
výzkum, a přibývalo objevů blízkozemních asteroidů a
komet (Near Earth Objects -- NEOs) i geologických důkazů
na Zemi v podobě dopadových kráterů, začaly snahy spojit
tyto dva protichůdné pohledy. Byly podnikány hlavně ze
strany astronomů s většími či menšími úspěchy. Jejich
výsledkem byly zprávy pro americký Kongres z let 1992 a
1995, ustanovení Spaceguard Foundation v roce 1995 či
prohlášení Rady Evropy v 1996.
Jednou z nových iniciativ na tomto poli je vydání zprávy britské
komise pro potenciálně nebezpečné blízkozemní
objekty. Její ustavení vyhlásil lord Sainsbury, ministr
pro vědu na začátku letošního roku a nyní vydala
tříčlenná komise téměř šedesátistránkovou
zprávu (660 Kb, pdf). Shrnuje současný stupeň
poznání NEOs, rozsah hrozícího nebezpečí, i možnosti
ochrany i současnou úroveň výzkumu. Konstatuje, že
většina současného výzkumu NEOs připadá na USA. Z Evropy
zmiňuje vlastně jen Spaceguard Foundation, kosmické
sondy ESA, francouzské a německé projekty, teoretickou
skupinu pro dynamiku NEOs v italské Pise a
(jiho)českou Kleť.
Součástí zprávy je 14 doporučení pro britskou vládu.
Prvních devět je "domácích" pro podporu výzkumu NEOs ve
Spojeném království, dalších pět "mezinárodních" pro
koordinaci aktivit v evropském měřítku. Zahrnují :
- Vybudování 3-m dalekohledu pro hledání malých NEOs
umístěného na jižní polokouli.
- Data z dalekohledů s velkým zorným polem, ač
pořizovaná pro jiné účely, denně (nočně) kontrolovat i
za účelem hledání NEOs.
- Angažovat se v Evropské kosmické agentuře, aby se
jedním z cílů připravované družici GAIA stalo i
hledání NEOs.
- Vyčlenění 1-m Johannes Kapteyn dalekohledu na
Kanárských ostrovech pro následná pozorování pro
určení drah NEOs.
- Jednat ohledně vymezení alespoň malého podílu
pozorovacího času na vhodných dalekohledech, na nichž
má Velká Británie podíl, pro spektroskopická
pozorování NEOs.
- Zkoumat spolu s dalšími partnery možnost vyslání
malých kosmických misí k jednotlivým typům NEOs.
- Spolu s Mezinárodní astronomickou unií a dalšími
státy se podílet na financování Minor Planet Center,
celosvětové centrály pro shromažďování dat, výpočty
drah a koordinaci pozorování asteroidů a komet.
- Podporovat mezioborové studie vlivů střetů s
kosmickými tělesy na Zemi v příslušných britských i
mezinárodních organizacích.
- Zabývat se studiemi praktických možností pro
zmírnění následků případné srážky a jak odklonit
blížící se těleso.
- Spolu s ostatními vládami i mezinárodními
organizacemi vytvořit fórum pro jednání o vědeckých
aspektech i možnostech obrany a zmírnění následků
srážek s asteroidy a kometami, podobné např.
mezivládnímu fóru o změnách klimatu.
- Jednat s dalšími evropskými vládami o co nejlepším
přispění k mezinárodnímu úsilí jak se vypořádat s
NEOs, koordinovat evropské aktivity a být partnerem
USA na tomto poli, to vše hlavně prostřednictvím ESA,
ESO, ESF a EU.
- Vláda by měla ustanovit zvláštní orgán, který se
bude NEO zabývat.
- Pro koordinaci NEO aktivit ve Spojeném království
ustanovit British Centre for Near Earth Objects.
- Jedním z nejdůležitějších úkolů tohoto centra by
bylo poskytování přímých a srozumitelných informací
jednak pro širokou veřejnost, pro média a pro
parlament, vládu a úřady, na druhou stranu pak pro
vědeckou komunitu.
Britská vláda si ponechala
čas na odpověď do konce roku 2000, a můžeme tedy být zvědavi,
co z ambiciózních plánů bude schváleno. Možná máte nyní
pocit, že se astronomové zbůhdarma zaplétají do
diplomacie a politiky. Ale ti kdož jsou nejen astronomy,
ale z nutnosti i "astronomickými úředníky" vědí, jak
důležitý je pro práci kladný postoj nadřízených úřadů.
Ono už to, že britský ministr pro vědu je ochoten se
nebezpečím hrozícím ze srážky Země s asteroidem či
kometou zabývat a předložit zprávu vládě je blýskáním na
časy. Natož pokud prosadí, aby se možností srážek s
asteroidem zabývala Evropská unie (vidíte, co nás
všechno v EU čeká?). Zpráva je pro mne podporou (zatím
alespoň morální) všem odborníkům, kteří se daným
problémem zabývají a občas přitom jsou pouze podezíráni
ze strašení lidí. A doufám, že dojde správné odezvy.
Jana Tichá
Zdroj: Observatoř Kleť, IAN (září 2000)
