Herschel detekoval vodu na Ceres

Trpasličí planeta Ceres je cílem sondy Dawn, která k ní přiletí příští rok. A díky tomu je v centru pozornosti i pozemských (i nadzemských) teleskopů. Nyní došlo k průlomovému objevu.

Ceres se nalézá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, je zde největším tělesem s průměrem necelých tisíc, přesněji 950, kilometrů. Vesmírný dalekohled Herschel Evropské kosmické agentury ESA sledoval toto těleso mezi lety 2011 a 2013, a detekoval úžasnou věc - vodní páry ve slabé atmosféře Ceres.

Ačkoliv se o výskytu vodních par uvažovalo již delší dobu (Ceres je považována za prototyp "vlhké" planetky, pozn. autora), přímý důkaz chyběl. Našel se až nyní.

Předpokládá se, že oblaka vodní páry jsou vyvrhována z povrchu tohoto tělesa vždy, když dojde k jeho zahřátí na patřičnou teplotu.

Je to první detekce vodní páry (a tím pádem i vody) na tělese v hlavním pásu planetek, což je obrovský úspěch, a ukazuje to, že teorie bude nejspíše správná a Ceres bude vlhkým prototypem planetky. Na potvrzení si však budeme muset nejméně rok počkat, až se k Ceres dostane sonda Dawn, aby nám jak zmapovala povrch tohoto objektu, tak i určila jeho složení.

Předpokládá se, že Ceres je tělesem s kamenným vnitřkem a že jeho plášť obsahuje i vodu, jak dokázala tato pozorování, a že bude možným zdrojem pro vodu na naší Zemi z formování celé sluneční soustavy. Neboli, že daná voda se do Ceres dostala při formování této trpasličí planety, nikoliv dodatečně např. bombardováním kometárními jádry.

O existenci vody byly náznaky i z předchozích infračervených pozorování, jednoznačný důkaz však chyběl, a ten nyní máme. I když voda nebyla detekována na všech snímcích z teleskopu Herschel, což by svědčilo o vodních gejzírech závislých na teplotě okolí. Pokud se povrch dostatečně zahřeje, produkuje Ceres asi 6 kilogramů vody za sekundu. V odsluní k danému jevu s ohledem na nižší teploty však nedochází.

Signál a tím pádem množství vody se nemění jen s ohledem na přísluní a odsluní, jsou zde variace v řádu hodin, dnů i měsíců, což je způsobeno i rotací tohoto tělesa. Povedla se i lokalizace zdrojů vody, což byly dvě tmavší plochy na povrchu Ceres (tmavší plocha se lépe a rychleji zahřívá, pozn. autora).

Kdysi jsme ve sluneční soustavě striktně rozlišovali mezi kometami a planetkami, teď se ukazuje, že hranice mezi těmito dvěma druhy objektů není tak přísná a striktní, jak jsme si mysleli.

I z tohoto důvodu je naplánováno sledování 11 planetek a komet teleskopem Herschel za účelem předsondových pozorování a zjištění jejich složení případně existence vody či výstrysků jiných plynů.

Zdroj: ESA