Jana Tichá - 4. 5. 2002 | přístupy: | vytisknout článek
Astronomové z NASA vypočetli potenciální těsné přiblížení asteroidu k Zemi pro rok 2880. K výpočtu použili radarová data a dosáhli tak nebývalého zpřesnění výpočtu hrozícího kosmického nebezpečí. Oním kosmickým projektilem je planetka 1950 DA o průměru přibližně jednoho kilometru. Pravděpodobnost srážky je 1:300, očekávané datum 16. březen 2880.
Příběh potenciálního impaktoru 1950 DA
se poněkud liší od ostatních podobných oznámení,
která většinou vycházejí z prvních objevových a
poobjevových optických pozorování v oblouku
několika dnů či týdnů. Následná přesná měření
poloh daného asteroidu umožní pak přesnější
výpočet, který zatím skoro vždy možnou budoucí
srážku vyloučil. Pro planetku 1950 DA však máme
optická pozorování překlenující 51 let od objevu a
nadto velmi přesná radarová data.
Nepřesnosti výpočtu těsného přiblížení plynou z nedostatečné znalosti fyzikálních charakteristik planetky -- neznáme její přesnou velikost, tvar, hmotnost, rotaci ani odraznost jejího povrchu. Například důležité by bylo vědět jak asteroid zpětně vyzařuje energii získanou ze Slunce. To způsobuje vlastně raketový efekt v malém, vyzařování tepla z ohřátého povrchu vlastně odsunuje asteroid opačným směrem. Tento efekt je sice slaboučký, ale jednou může rozhodnout o srážce nebo těsném míjení.
Planetku 1950 DA objevil C. A. Wirtanen v roce 1950, jak vyplývá z jejího předběžného označení, a to na Lickově observatoři v Kalifornii. V roce 2000 pak byla znovunalezena z Lowellovy observatoře v Arizoně. Po sérii následných optických astrometrických pozorování byla sledována radioteleskopy z kalifornského Goldstone a z Areciba na Portoriku v březnu 2001. Patří mezi planetky typu Apollo, křížící dráhu Země. V katalozích ji nyní najdete pod pořadovým číslem 29075.
Výpočet dráhy asteroidu byl zpřesněný s použitím tak jemných vlivů jako dopad slunečního záření na povrch asteroidu, gravitační vliv sedmi tisíc dalších planetek či blízkých hvězd. Tyto poměrně malé efekty mohou být zesíleny 15 gravitačními "šťouchy" během opakovaných přiblížení planetky 1950 DA k Zemi a Marsu před rokem 2880. Důležité bude hlavně, jak skutečně ovlivní dráhy ty poslední z nich před těsným přiblížením v letech 2809, 2840 a 2860.
Radarová pozorování jsou nejúčinnějším způsobem, jak získat data pro výpočet velmi přesné dráhy planetky a, kromě vyslání kosmické sondy, i nejpřesnější možností jak získat představu o jejím vzhledu. Ovšem vzhledem k počtu antén použitelných pro astronomii a financím (jako vždy ve vědě) zůstane tato cesta vyhrazena jen nejzajímavějším nebo "nejpodezřelejším" tělesům. A to tak jako tak v kombinaci s pozorováním v optickém oboru spektra. Planetky totiž nejprve musíme najít a poté získat dostatek přesných pozorování pro výpočet dráhy tak přesné, aby planetku byl schopen v daný čas zaměřit úzký paprsek radioteleskopu. Zanedbatelné není ani předběžné studium rotace a dalších fyzikálních parametrů planetky. Vše prostřednictvím optického pozorování. Studie o 1950 DA také ukazuje, jak na sebe všechny tyto obory navazují a jak jsou na sobě závislé.
Vedoucí týmu výzkumníků Jon Giorgini z NASA říká: "Není se čeho obávat." Do roku 2880 bude dost času posoudit všechny možnosti. Přestože asteroid 1950 DA představuje zatím větší nebezpečí než všechny ostatní doposud známé asteroidy, téměř osm století představuje ve skutečnosti 35 generací našich potomků. Pokud by se ukázalo nutným zabránit kolizi asteroidu se Zemí, Giorgini uvažuje třeba o změnění odraznosti jeho povrchu poprášením křídou nebo o využití odrazné sluneční plachty. Můžeme jen optimisticky dodat, že doufáme, že po tolika stoletích bude ještě na planetě Zemi lidstvo ve stavu schopném zkoumat, natož ovlivňovat asteroidy.
1 887 586 návštěv od 1. března 2003
