ASTRONOMOVÉ V PEKINGU

Největší světové setkání profesionálních astronomů proběhlo ve druhé polovině srpna 2012 v čínském Pekingu. Nebo Beijingu? Protože několik sekcí patřilo planetkám a kometám, zúčastnili jsme se jej i my. Připravujeme pro vás hned několik článků na nejdůležitější témata zde probíraná, na začátek však jen malá ochutnávka v čínském stylu.

28. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (GA IAU) se zúčastnily téměř 3.000 astronomů a astronomek. V Číně se konalo poprvé. Čínští hostitelé jej umístili do čtvrti postavené pro letní olympijské hry v roce 2008. Připadáte si jako ve skutečném 21. století. Ultramoderní metro plné Číňanů a Číňanek se smartphony a tablety, rozlehlý areál Čínského národního kongresového centra (CNCC), hypermoderní stadiony přezdívané "Ptačí hnízdo" a modrá "Vodní kostka", areál zahrad a parků kombinující současnou architekturu a čínské tradice... Tohle je země, která se nedá opomenout, země úžasné, několikatisícileté minulosti a zároveň silná země směřující do budoucnosti. Chcete-li uspět, učte se čínsky :-) Já jsem se naučila vyslovit několik frází jako Ni Hao (dobrý den), ano, ne, děkuji atd. Také umím čtyři znaky a přečtu vchod, východ a cosi jako nebeský či související s oblohou. Tak :-)

Zatímco Čína je překvapivá a neobvyklá, obsah valného shromáždění IAU tradičně obsahuje jak odborné sekce členěné dle jednotlivých oborů astronomického výzkumu, tak zasedání divizí, komisí a pracovních skupin věnované organizaci astronomického života. To zahrnuje přípravu budoucích konferencí a sympozií, systém značení, případně pojmenovávání zkoumaných těles - planetek, komet, exoplanet, supernov, meteorických rojů apod., definice a jejich upřesňování - například horní a dolní hranice velikosti planety, astronomické jednotky, dále přijímání novách členů, volby, astronomické vzdělávání, pomoc astronomům rozvíjejících se zemí atd. Bez těchto na první pohled nezáživných věcí by však brzy přestala fungovat nezbytná úzce provázaná mezinárodní spolupráce.

Nás samozřejmě nejvíce zajímala malá tělesa sluneční soustavy. Těm byla věnována jednak společná diskuze JD5 "From Meteors and Meteorites to their Parent Bodies: Current Status and Future Developments" o meteorech a meteoritech a jejich mateřských tělesech - planetkách a kometách a jednak speciální zasedání SpS7 "The impact hazard: current activities and future plans" věnované výzkumu blízkozemních asteroidů a komet (NEO), které by mohly ohrozit lidskou civilizaci a ochrany proti tomuto nebezpečí.

Přednášející, diskutující i témata se prolínala. Jen na ochutnání: výsledky z kosmických misí Deep Impact a Stardust-NEXT, americká kosmická mise OSIRIS-REx k blízkozemnímu asteroidu 1999 RQ36, japonská kosmická mise Hayabusa 2, stále odklaádaná evropská sonda Marco Polo, historické záznamy pozorování komet v Číně, Koreji, Japonsku a Vietnamu a jejich navázání na známé objekty, let malého asteroidu 2008 TC3 k Zemi a následný nález meteoritů v Súdánu, systémy na vyhledávání virtuálních impaktorů, komety v hlavním pásu planetek či radarová pozorování blízkozemních asteroidů. Blízkozemním tělesům a přípravě mezinárodního systému rychlého varování byla věnována i jedna ze čtyř schválených rezolucí tohoto valného shromáždění. S blízkozemními asteroidy souvisí i zvolení kolegy Miloše Tichého do znovuoživené pracovní skupiny (Working group) pro Near Earth Objects (NEO). Mně zůstala na starost agenda nomenklatury planetek a komet (Working group for Small Body Nomenclature) již na čtvrté období, což je zřejmě rekord v českém předsednictví některého z orgánů Mezinárodní astronomické unie.

Cesta do tak exotické země jako je Čína, je i příležitostí, jak spatřit unikátní památky, v prvé řadě ty, které úzce souvisejí s historií astronomie. Takovým místem byla historická pekingská observatoř na jedné z mála zachovalých hradebních bašt, osazená přístroji evropského typu (sextant, armilární sféra,...), vyzdobenými však v klasickém čínském stylu (draci, květiny, ...) a obklopená zahradou s ukázkami různých typů slunečních hodin. Příběhy jezuitských českých a bavorských misionářů a zárověň učenců na čínském císařském dvoře, kteří sem v 17. století evropskou astronomii přinesli souvisejí s jednou významnou kometou a ješte zda na ně dojde.

Sluneční hodiny lze nalézt i v nádherném a neuvěřitelném shluku paláců pekingského tzv. Zakázaného města. Do systému starých čínských astronomických představ lze nahlédnout v Chrámu nebes, kde čínští císařové konali před zimním slunovratem obřady za budoucí dobrou úrodu.

Současný profesionální astronom musí být zároveň zdatným a zkušeným cestovatelem, kterého nemůže překvapit skoro nic. Přesouvá se přece za prací a co jiného mu zbývá. Ani odlet letadla dle úplně jiného letového řádu, než na jaký mu byla vydána letenka, ani přírodní vedro či umělá zima z klimatizace (v tom mají v Číně více rozumu než v USA, bohudíky), ani neznalost angličtiny či jiného evropského jazyka u recepční mezinárodního konferenčního hotelu, ani jídelní hůlky či předložený neidentifikovatelný pokrm, ani projekční systém popsaný pouze čínskými znaky či vyžadování pouze místní kreditní karty. Rozumí už víceméně i angličtině v podání Azerbajdžánců, Francouzů či Japonců. Moří ho sice časový posun a jet lag, ale statečně odolává :-) Vybaven GPS, mapami různých druhů, průvodcem Lonely Planet a znalostmi detektivních příběhů soudce Ti či staročínské poezie se neztratí ani v Pekingu :-)

Čína byla v podstatě úžasná a výsledky světové astronomie také. Takže jsme zpět a vy se těšte na další příspěvky :-)