^
Jana Tichá - 16. 11. 2008 | přístupy: | vytisknout článek
Epsilon Eridani je Slunci nejbližší hvězdou se známou planetární soustavou. Epsilon Eridani je hvězdou hodně podobnou našemu Slunci a zřejmě i proto je oblíbenou lokací autorů sci-fi, včetně proslulého Star Treku. A proč o nějaké divné hvězdě píšeme na serveru planetky.cz? Protože nová pozorování k nimž byl použit Spitzer Space Telescope naznačují, že exoplanetární soustava Epsilon Eridani má hned dva pásy planetek.
Souhvězdí Eridanus nejlépe najdeme na zimní obloze. Vine se od jasné hvězdy Rigel v Orionu dolů po jižní obloze. Mytologický Eridanus byl totiž řekou. Hvězda Epsilon Eridani je od nás vzdálena 10 světelných let, je mladší než Slunce, stará cc. 800 milionů let, což je pětina stáří Slunce, a mírně chladnější než Slunce. Už předchozí pozorování této hvězdy našla důkazy pro pravděpodobnou existenci dvou planet a širokého vnějšího pásu ledových těles (obdobnému Kuiperovu pásu). Nová pozorování ze Spitzeru ukázala, že soustava u Epsilon Eridani má hned dva pásy planetek. Pásy planetek jsou vlastně kamenné a kovové zbytky materiálu zbylého při formování planet. Pokud najdeme u jiné hvězdy pás planetek, můžeme z toho usuzovat na přítomnost kamenné planety podobné Zemi ve vnitřní části exoplanetární soustavy, zatímco obří plynné planety obíhají dál, blízko vnějšího okraje pásu planetek.
Astronomové použili ke sledování Epsilon Eridani obě infračervené kamery i infračervený spektrometr Spitzer Space Telescope. Právě to, že hvězda Epsilon Eridani je k nám tak blízko, umožnilo rozlišit tolik podrobností celé planetární soustavy.
První z pásů planetek v soustavě Epsilon Eridani je v podobné poloze jako hlavní pás planetek v naší sluneční soustavě. Od mateřské hvězdy je vzdálen 3 astronomické jednotky. Druhý, hustší pás, se nachází mezi prvním pásem asteroidů a vnějším pásem ledových těles ve vzdálenosti 20 astronomických jednotek od hvězdy. Planeta označovaná Epsilon Eridani b, byla poprvé detekována v roce 2000. Předpokládá se, že obíhá v průměrné vzdálenosti 3,4 astronomické jednotky od mateřské hvězdy, tedy za nejvnitřnějším pásem planetek, podobně jako Jupiter v naší sluneční soustavě. Druhý z kandidátů na planetu v této soustavě, o jehož existenci odborníci poprvé uvažovali v roce 1998, by měl obíhat po vnitřním okraji vnějšího prstence kometárních jader, sahajícího od 35 do 90 astronomických jednotek od Epsilon Eridani.
Prostřední pás asteroidů, detekovaný Spitzerem, vybízí k úvaze zda celá soustava neobsahuje i třetí planetu, zřejmě zodpovědnou za vytvoření a formování právě tohoto pásu v přibližné vzdálenosti 20 astronomických jednotek od hvězdy.
Článek shrnující nejnovější poznatky o planetární soustavě kolem Epsilon Eridani publikoval v Astrophysical Journal v lednu 2008 tým astronomů který vedl D. Backman.
Zdroj: Spitzer Space Telescope, NASA/JPL-Caltech
1 887 586 návštěv od 1. března 2003