ASTEROIDS COMETS METEORS 2014 aneb HELSINKI NEWS

Jana Tichá - 8. 8. 2014 | přístupy: | vytisknout článek

Stejně jako tažní práci na podzim odlétají do teplých krajin, tak profesionální astronomové začátkem léta a prázdnin odlétají na nejrůznější konference. Na severní polokouli vrcholí doba nejkratších a nejsvětlejších, tedy v podstatě nepozorovacích nocí, pro univerzitní pedagogy zároveň končí semestr i zkouškové období. Kolegům z jižní polokoule v tom sice děláme poněkud zmatek, ale sever je stále v převaze. Nastává čas setkávání se, čas předvádění nejnovějších výsledků, čas komentování a čas kritizování cizích výsledků, čas prezentací a čas posterů.

Letošní nejvýznamnější mezinárodní akcí pro vědce věnující se výzkumu malých těles sluneční soustavy byla konference ASTEROIDS COMETS METEORS 2014 (ACM) ve finských Helsinkách. Po více než třiceti letech se tak série ACM mítinků vrací do Skandinávie, kde ve švédské Uppsale v roce 1983 začala. Cílem ACM bylo a je svést dohromady odborníky na planetky, komety a meteory, dát širší, shrnující pohled na všechna malá tělesa pohybující se ve sluneční soustavě, hledat styčné body a hraniční oblasti mezi těmito třemi oblastmi studia a vystihnout kde jsme a kam jdeme v poznávání asteroidů, komet a meteorů.

Od první uppsalské konference 1983 se z obecného asteroido-kometovo-meteoroidového "zvěřince" vyprofilovaly dvě nepřehlédnutelné skupiny "zvěře" - NEOs a TNOs (čili blízkozemní tělesa a tělesa za drahou Neptunu) a další kuriózní "obludky" - například planetky na kometárních drahách, komety v hlavním pásu planetek, dvoj- i trojplanetky, satelity planetek atd.

Pozorovací technika se definitivně přesunula od fotografie k digitálnímu záznamu CCD, planetky i kometární jádra si můžeme prohlížet též zblízka radioteleskopy a na snímcích kosmických sond.

Odborníků jaksi přibylo a konference nabobtnala do počtu více než 400 účastníků. Ne všichni jsou "čistými" astronomy, ale potkáváme též geology, geochemiky, IT experty přes HW a SW, techniky i astropolitiky. Všichni jsou v moderním výzkumu potřební.

A teď už MOZAIKA z ACM 2014 aneb Co jsme se také dozvěděli:

Kosmická mise sondy ROSETTA JE THE MOST SEXIEST MISSION EVER... Rosetta byla v lednu 2014 úspěšně probuzena z hibernace, vzorně míří k periodické kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jádru komety je naplánováno na listopad 2014. Pozorování komety z větší a větší blízkosti přibývají (budou jim věnovány samostatné příspěvky). Nejlepší snímky pořízené přístroji sondy Rosetty by měly dosáhnout rozlišení až 10 cm detailů. Rosetta projde spolu s kometou v srpnu 2015 přísluním a bude zkoumat změny v produkci plynů a prachu před, během a po nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Bude zkoumat složení jednotlivých částic a isotopů.
KOMETÁRNÍ ASTRONOMOVÉ HLEDAJÍ ALKOHOL! Zatím jen po molekulách:-) spolu s dalšími CHO molekulami přítomnými v kometách.
Více podrobností o bolidu Čeljabinsk: Průměr tělesa 18 až 20 metrů, hmotnost 4-6 tun, složení LL5 chondrit, LL je pouze 8 procent pádů meteoritů, infrazvukové záznamy, postiženo 7320 budov a přes 1612 osob, z toho 100 vážně (ale vlastně to jsou následná zranění), vzhledem k tomu, že z tohoto pádu existuje dost videozáznamů, lze zkoumat složitý charakter rozpadu-2 typy fragmentace, odborníci odhadují, že bylo nalezeno jen 0,03 až 0,05 procenta dopadlých meteoritů. Hledači blízkozemních asteroidů už umí sledovat malé, jen několikametrové blízkozemní asteroidy (ale ne vždy a všude). Meteoráři už využívají efektivnější technologie, než klasické fotografické bolidové kamery (CCD, video, radar, data z infrazvukových detektorů, ale ne vždy a všude). Jsme však připraveni na další Čeljabinsk???
Projekt PANSTARRS - teleskop P1 je od března 2014 plně určen na hledání NEOs, původně byl určen pro několik projektů a na hledání NEOs bylo určeno jen 5 procent pozorovacího času. Má největší digitální kameru na světě s 1,3 miliardy pixelů. Kamera ale není zdaleka ideální, a plánuje se nahradit jinou. Není všechno zlato, co se třpytí...
Veleúspěšný projekt NEOWISE hledání a výzkumu asteroidů pomocí infračerveného kosmického teleskopu WISE byl oživen a pokračuje! 25% jeho objevů jsou potenciálně nebezpečné asteroidy. Gratulujeme a těšíme se na follow-up.
Na workshopu o možných střetech Země s asteroidy došlo i na otázky prezentace a komunikace. Jen pár myšlenek:
- Nehovořit k veřejnosti, ale s veřejností
- Veřejnost je chytřejší, než si mnohdy myslíme, pouze nemá konkrétní odborné znalosti
- Pozor na vědecký žargon
- Nebezpečí střetu s asteroidem nelze vytrhávat z celkové prezentace astronomie
- Přísně rozlišovat mezi událostí typu Čeljabinsk (malé těleso), vznikem Meteorického/Barringerova kráteru (střední těleso) a "civilization killer" (několikakilometrové těleso typu Yucatan a vyhynutí veleještěrů)
- Důležité jsou i "malé" události, mohou-li ohrozit lidi a jejich rodiny na určitém místě
V Evropě rozvíjí faktickou spolupráci při výzkumu blízkozemních asteroidů Evropská kosmická agentura (European Space Agency) jako jeden ze tří podprogramů programu ESA-SSA (Space Situation Awareness). Zahrnuje astrometrii blízkozemních asteroidů na vlastním 1-m ESA-OGS teleskopu na Tenerife i na spolupracujících evropských observatořích, loni otevřené datové a výpočtové centrum ve středisku ESA-ESRIN v Itálii a projekt a následné zbudování velkého hledacího dalekohledu.
Čím víc jednotlivých planetek podrobně zkoumáme, tím větší různost nalézáme, ve velikosti, tvaru, rozměrech, přítomnosti balvanů na povrchu planetek, struktuře, složení včetně porovnávání složení planetek z jejich spekter s meteority nacházenými na Zemi. Zblízka tj. z kosmických sond už máme rozsah od 320 metrů (Itokawa) po 580 kilometrů (Vesta). A jde se dál. Průzkum největší planetky hlavního pásu Ceres z těsných obletů kosmické sondy Dawn začne už v březnu 2015.
Proč zkoumáme planetky? Protože obsahují "záznamy" z formování a vývoje sluneční soustavy. Není to však úplně jednoduché. Zatímco malá tělesa jsou většinou původní, nepřeměněná, a najdeme v nich komplexní "zapsané" komplexní fyzikální a chemické procesy z ranné sluneční soustavy, velká tělesa (jako Vesta či Ceres) jsou přeměněná, přetavená a uvnitř rozčleněná na jádro, kůru a plášť, obdobně jako Země.
Přílet kosmické mise New Horizons k Plutu se očekává v červenci 2015. New Horizons je první kosmickou sondou, která pronikne do prostředí transneptunických těles (TNOs). Je to nejrychlejší sonda, jaká kdy zatím odstartovala. Poskytne daleko větší rozlišení než máme u snímků Pluta z Hubble Space Telescope. Nejtoužebněji očekávanými cíli je hledání magnetického pole Pluta i Charonu a případných objevů jejich nových měsíčků či prstenců. Pomůže lépe pochopit komplikovanou namrzající, vymrzající a unikající atmosféru Pluta. Po průzkumu Pluta by měla v letech 2017-2021 zkoumat další transneptunická tělesa, konkrétní cíle se nyní vybírají. Prostě, TNOs ARE COOL!
V různých fázích přípravy jsou další kosmické mise k planetkám - japonská Hayabusa2, americká Osiris-REX, evropská Marco Polo-R, o čínských plánech nemluvě (protože toho o nich mnoho nevíme:).