ACM aneb Asteroids, Comets, Meteors

ACM. Tato tři písmena jsou už dvacet let symbolem jedné z nejvýznamnějších sérií mezinárodních konferencí věnovaných výzkumu malých těles sluneční soustavy, tedy asteroidů (planetek), komet a meteorů.

ACM (Asteroids, Comets, Meteors) má své kořeny ve Švédsku. První tři konference se konaly ve švédské Uppsale v letech 1983, 1985 a 1989. Poté se začaly ACM konference rozrůstat jak co do počtu účastníků, tak prezentovaných nejnovějších výsledků a zároveň putovat po Evropě a Americe. Místem konání tak už byl arizonský Flagstaff (1991), italské Belgirate (1993), francouzské Versailles (1996), Ithaca ve státě New York (1999) a naposled německý Berlín (2002). O místo konání se občas soutěží skoro jako o pořádání olympijských her. Další ACM konference se bude konat letos v srpnu v brazilském Rio de Janeiru.

Záměrem ACM konferencí bylo a je otevření prostoru pro mezinárodní prezentaci nejnovějších, většinou ještě nepublikovaných, výsledků zkoumání planetek, komet a meteorů. Programy jednotlivých ročníků ACM konferencí jsou zpětně i krásným dokladem vývoje poznávání malých těles ve sluneční soustavě. Například na ACM 1993 v Belgirate bylo poprvé referováno o několika prvních objevených transneptunických tělesech. Na ACM 1996 ve Versailles zazněly výsledky ze všemožných pozorování jasných komet Hyakutake a Hale-Bopp. Na ACM 1999 se poprvé představil projekt LINEAR, největší "kombajn" zaměřený na hledání blízkozemních asteroidů, který nejen "loví" jednotlivá tělesa, ale mění i naše představy o populaci těles v okolí Země a přímo během konference se kosmická sonda Deep Space 1 cestou ke kometě Borrelly přiblížila k planetce (9969) Braille. Na ACM 2002 v Berlíně byl mimo jiné představen na snímcích zaznamenaný a poté nalezený meteorit Neuschwanstein. Na několika ročnících ACM konferencí se postupně objevovaly informace o přípravě, vlastních misích i interpretaci získaných dat z kosmických sond jako Galileo, NEAR či ISO. Postupně přibývá observačních i teoretických studií věnovaných blízkozemním tělesům (NEO) a z několika transneptunických rarit za drahou Neptunu se už téměř stal další podobor, který by si skoro zasloužil vlastní čtvrté písmeno ve zkratce konferencí.

Zároveň však ACM konference mají další vzácnou a užitečnou vlastnost. Svádějí dohromady odborníky-specialisty z jednotlivých oborů a podoborů a umožňují jim hledání vzájemných vztahů mezi jednotlivými užšími oblastmi studia asteroidů, komet a meteorů. Jinak už totiž na konferenci o dynamice sluneční soustavy mezi teoretiky téměř nepotkáte pozorovatele a na konferenci o chemii komet nenajdete někoho kdo umí počítat jejich dráhy.

V rámci těchto "interrelations" tak jsou mezi tématy letočního ACM2005 například rozdíly a podobnosti mezi planetkami, kometárními jádry a transneptunickými tělesy, souvislosti mezi planetkami a meteority (v mineralogických charakteristikách), souvislosti mezi kometami, meteorickými dešti a meziplanetárním prachem, vnitřní struktura planetek i komet či dynamika malých těles sluneční soustavy včetně přechodů a "přestupů" mezi jednotlivými populacemi.

V oblasti kosmických misí budou na ACM2005 nejočekávanější výsledky ze sondy “Deep Impact” ke kometě Tempel 1.

ACM2005 slibuje v programu nejen vznik a vývoj naší sluneční soustavy, ale dokonce i referát věnovaný extrasolárním planetárním soustavám. A jako vždy - ty nejzajímavější věci se dovíte u kafe či při večeři.

ACM2005 v letovisku Buzios u Rio de Janeira bude prvním ACM konaným na jižní polokouli. Rozvíjející se a důležitá "jižní" astronomie si to určitě zaslouží.