50 000 PLANETEK aneb PŘEKRAČOVÁNÍ HRANIC

Žijeme v letech planetkového boomu. Objevů klasických těles hlavního pásu, blízkozemních asteroidů i těles za drahou Neptunu přibývá rychlostí ještě před několika lety nepředstavitelnou. Další hranice padla právě tento týden - počet číslovaných planetek v katalogu Mezinárodní astronomické unie překročil 50.000 (slovy padesát tisíc).

Pořadové číslo dostávají planetky, teprve když je jejich dráha sluneční soustavou spočtena tak spolehlivě, že i po deseti letech je budeme moci snadno nalézt na předem vypočteném místě oblohy. Dosažení takové přesnosti vyžaduje nejen planetku objevit, ale získat pro ní dostatek přesných měření polohy (tzv. astrometrických měření) jak v roce objevu, tak v několika dalších letech (opozicích) a to buď z nových pozorování nebo případně z archívních snímků. Samotný objev planetky bez následných pozorování by znamenal velmi málo pro její poznání.

První planetka byla objevena v roce 1801. Dosažení prvních pěti tisíc planetek se spolehlivě určenou dráhou trvalo celých 190 let - do roku 1991. Zdesateronásobení tohoto počtu pak zabralo jen 11 let - do listopadu 2002. Ohromný vzrůst zájmu o planetky je zapříčiněn hlavně rostoucím uvědomováním si možného nebezpečí srážky Země s blízkozemní planetkou. To vedlo k vybudování velkých hledacích programů zaměřených primárně na blízkozemní tělesa, produktem pátrání jsou však vedle toho tisíce nově objevených planetek hlavního pásu, výjimečně další zajímavé typy planetek (Trojané, Kentauři, dokonce transneptunická tělesa). Na hledací programy navazují projekty zaměřené na následnou astrometrii k určení přesných drah, které jsou zdrojem dalších objevů.

Hledání planetek by bylo nemyslitelné bez kapacity určené na výpočty drah včetně spravování a udržování databází planetek, jejich značení, drah i jednotlivých pozorování. Tuto na první pohled nenápadnou, leč veledůležitou funkci plní Minor Planet Center, mezinárodní centrum pro planetky při Mezinárodní astronomické unii (IAU) sídlící na Harvard Center for Astrophysics v massachusettské Cambridge.

Právě v posledním měsíčním cirkuláři MPC z 20.listopadu 2002 přesáhl počet číslovaných planetek hranici 50.000 a dospěl až k číslu 52.224. Zároveň počet všech drah planetek, tedy i těch určených dosud méně přesně a vyžadujících dalších pozorování, přesáhl 208 tisíc. Počet všech astrometrických měření planetek přesáhl 16 milionů. Jubilejní padesátitisící planetkou je obří transpentunická planetka 2002 LM60 = (50000).

Ve stejném vydání MPC bylo zároveň oficiálně publikováno jméno Quaoar, navržené pro těleso (50000) = 2002 LM60 objeviteli a schválené komisí IAU pro jména planetek. Listopadové MPC obsahuje totiž ještě jeden milník - právě v něm byl překročen deseti tisíc pojmenovaných planetek a celkový počet jmen planetek dosáhl přesně 10.038.

Jména planetek nejsou pro jejich výzkum nezbytná, jsou však nejen pomůckou v jejich označování, ale i hezkou astronomickou tradicí a zlidštěním přesných číselných dat. Pojmenovaných planetek přibývá pomaleji než objevů. Za stejné období, kdy se počet číslovaných planetek zdesateronásobil, se počet jmen ani ne ztrojnásobil. Důvodem je zřejmě to, že většina objevů připadá na velké planetkové programy a jejich členové se věnují přednostně výzkumu planetek samotnému a teprve poté jejich pojmenovávání.

Uvážíme-li, že předchozí hranici dvaceti tisíc číslovaných planetek jsme minuli teprve loni, můžeme se ptát, jak rychle bude planetek se spolehlivě určenou dráhou přibývat. Na konferenci Asteroids 2001 v sicilském Palermu padl názor, že se možná dočkáme miliónu číslovaných planetek za další desetiletí. Působilo to poněkud fantasticky. Uvidíme...

---

P.S. Autorka sama si na závěr dovoluje podotknout, že k oběma zmíněným výročím má poněkud osobní vztah, neboť právě oněch jedenáct let, během kterých se zdesateronásobil počet číslovaných planetek a dosáhl 50.000, hledá a hlavně dále astrometricky sleduje se svým týmem planetky na Observatoři Kleť, ať už zde objevené nebo či nalezené jinde ve světě. Během té doby přibylo více než 500 kleťských číslovaných planetek (ze tří dalekohledů) a 60 tisíc přesných astrometrických měření. Prsty má i v druhém výročí. K 10 000 jmen planetek přispěla nejen vlastními pojmenováními, ale i prací v komisi Mezinárodní astronomické unie pro pojmenování planetek, kde je jedinou českou zástupkyní. Takže teď by teoreticky mohla odejít slavit (kdyby nemusela jít pozorovat :-)) ).