... aneb Jak jsem viděla L´observatoire de Paris

Jana Tichá - 15. 7. 2005 | přístupy: | vytisknout článek

Astronomické konference, workshopy a setkání nás už několikrát navíc k podnětnému a náročnému vědeckému programu zavedly i na nejrůznější místa zajímavá z hlediska dějin astronomie. Patří mezi ně i pařížská observatoř, ''L´observatoire de Paris''. Do historie výzkumu sluneční soustavy se zdejší astronomové v minulosti zapsali hlavně výzkumem větších až velkých těles - Saturnových prstenců i měsíců, Jupiterových měsíců, planety Neptun, ale ani planetky tu nebyly opomenuty.

Pařížská observatoř byla založená už roku 1667 a dnes se tak ocitla na první astronomický pohled poněkud nelogicky v centru města. Najdete ji na stejném břehu Seiny jako Latinskou čtvrť, poblíž Lucemburských zahrad, zřejmě nejbližší stanicí metra je Denfert-Rochereau.

severní průčelí se sochou Le Verriera

Zdejší dvě desítky objevených planetek pocházejí z 19. maximálně ze začátku 20.století a patří mnohdy mezi pionýrské vizuální objevy. Prvním z objevitelů na pařížské observatoří byl Jean Chacornac (1823-1873). Původně působil v Marseille, kde mimo jiné nalezl známou planetku (25) Phocaea. Od roku 1854 působil v Paříži a zde se kromě objevů planetek věnoval hvězdným mapám. Druzí neopominutelní pařížští objevitelé planetek jsou dva - bratři Paul Pierre Henry (1848-1905) a Prosper Matthieu Henry (1849-1903). Bratří Henryové byli samoukové z chudé rodiny, která jim nemohla zajistit řádná studia. Svou pílí a zájmen se vypracovali na brilantní optiky a jejich společným dílem byly astrografy používané pro mapovací projekt Carte du Ciel a velké francouzské refraktory (Paříž, Nice aj.).

V současnosti se na původní pařížské observatoři kromě výjimečných exkurzí pro veřejnost nepozoruje a zdejší profesionální astronomové zpracovávají data z moderních francouzských i světových stanic. Přesto určitě stojí za to pokochat se zdobnými, krásnýmy, téměř zámeckými prostory této historické pařížské observatoře, sbírkami astronomických přístrojů, i upravenou zahradou, a připomenout si tam dílo takových osobností astronomie jako D. Cassini, U. J. Le Verrier či F. Arago (ač britské názory Le Verriera a story kolem objevu planety Neptun nebudeme raději reprodukovat ;-) ).

jižní průčelí