Projekt www.planetky.cz provozuje Observatoř Kleť

Hledání
Hlavní menu
  • Hlavní stránka
  • Témata
  • Dráhy planetek
  • Statistiky
  • Top 20
  • WWW odkazy

  • Bookmark/RSS
  • Přidat k oblíbeným
  • RSSRSS

  • Planetky
  • Dráhy planetek
  • E-pohlednice

  • Aktuální články
  • Planetková sobota v ČB (538)
  • Obama a asteroidy (699)
  • Kolik je planetek ? - XVI. (645)
  • KLEŤSKÝ ZVÍŘETNÍK XVI. (569)
  • 15 0000 blízkozemních planetek (2906)

  • Doporučujeme
  • Objev planety Ceres Ferdinandea
  • (Ne)zapomenout na Palermo
  • Planetky na síti
  • Kolik je planetek? - XVI.


  • Hvezdarna Klet/Klet Observatory
     
    www.komety.cz

    Od 1.února 2001
    e-mail


    WebArchiv - archiv ?eského webu

    Chladnější Pluto
    Miloš Tichý - 04.01.2006
    Transneptunická tělesa Merkur je vařící, Mars je studený, Země je tak akorát. Pokud jde o teploty na planetách, je smysluplné, že čím dále od Slunce, tím je planeta chladnější. Ale co s Plutem? Vypadá to, že je dokonce chladnější, než by mělo být.

    Jsou i teorie, že Pluto může být uprchlíkem z Kuiperova pásu (s tím ale nemohu souhlasit, Pluto je dle mého názoru ŘÁDNÝM ČLENEM Kuiperova pásu, a patří v něm k těm větším tělesům - již není největší, větším je objekt 2003 UB313). Skutečností zůstává, že, díky nízkým teplotám, může nést Pluto (a možná i jeho největší měsíc Charon) informace o formování sluneční soustavy (nejen planet, jak říká originální tiskové prohlášení CfA - osobně Pluto za planetu již od roku 1992 nepovažuji). Též nelze souhlasit s presentovanou informací, že jako "dvojplaneta" jsou unikem v Kuiperově pásu - dvojitých těles zde již bylo objeveno poměrně dost. Záhadou mírně zůstává vznik takovýchto dvojsoustav, ale i toto se, doufám, brzy podaří vyzkoumat.

    Jen pro doplnění. Pluto obíhá kolem Slunce po poměrně výstředné elipse, s přísluním ve vzdálenosti 30 astronomických jednotek AU (tj. cca 4.5 miliardy kilometrů) a odsluním 50 AU (tj. 7.5 miliardy kilometrů). Z tohoto důvodu teplota na Plutu velmi kolísá. Se zvětšující se vzdáleností od Slunce jeho řídká atmosféra vymrzá a padá tak na povrch tělesa jako místní sníh.


    Umělecké ztvárnění Pluta s Charonem - pohled z nově objeveného měsíčku
    Autor: David A. Aguilar (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)

    Pozorování Pluta, prováděná největšími dalekohledy jako je havajský Keck či Hubblův kosmický dalekohled, vedla k závěru, že jeho povrch je chladnější, než se očekávalo. Nevýhodou je, že žádný z přístrojů není zatím schopen měřít přímouu termoemisi jen z Pluta (tj. bez Charonu), protože tento jeho největší měsíc se od něj nevzdálí dále než na 0.9 úhlové vteřiny (tuto vzdálenost američani přirovnávají k tloušťce tužky na vzdálenost 30 mil, tj. cca. 50 kilometrů - ale nevím, jak tlusté tužky v americe jsou). Nadto se nedalo přesně určit, zda je chladnější Pluto nebo Charon.

    Informace o nemožnosti přímých měření je ale minulostí. První přímá měření Pluta a Charona provedli smithsonianští astrononové na Havaji. Použili k tomu radioteleskop Submillimeter Array (SMA) na Mauna Kea. Současně bylo měřeno tepelné záření obou těles a porovnáním zjistili, že Pluto nejen je chladnější, než se očekávalo, ale je dokonce chladnější než Charon.

    Autoři studie označili Pluto jako příklad anti-skleníkového efektu (skleníkový efekt se ve sluneční soustavě vyskytuje nejen na Zemi ale i na Venuši), přírodní to záhadu.

    Během pozorování byla používána, kvůli dosažení co nejlepšího rozlišení, co největší/nejdelší konfigurace použité soustavy, aby se opravdu dala rozlišit povrchová teplota Pluta i Charona.

    Výsledná naměřená povrchová teplota Pluta byla určena na 43 K (tj. - 230 stupňů Celsia), kdežto teplota povrchu Charona na 53 K (tj. - 220 stupňů Celsia), což odpovídalo teplotě teoreticky předpokládané (otázkou je, zda u Pluta nemohla býti měřena teplota sice řídké, ale přece jen atmosféry).

    To podporuje i současně přijímaný model Pluta, kde existuje rovnováha mezi ledovým povrchem a slabou řídkou atmosférou, tvořenou převážně dusíkem, tj. nejen dopadajícím slunečním zářením. Energie záření, dopadající na povrch Pluta od Slunce, je částečně "používána" na přeměnu dusíkového ledu na dusíkový plyn, a nikoliv celá na ohřev povrchu tělesa.

    Více nejen o Pluto ale o celém Kuiperově páse se snad dovíme díky sondě New Horizons Pluto-Kuiper Belt, jejíž start je naplánován na 17. ledna 2006. Pokud se tak stane, měla by kolem Pluta prolétnout v červenci 2015.

    Zdroj: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
    Komentáře: Miloš Tichý (Observatoř Kleť & Projekt KLENOT)


     
    Další linky
  • Další na téma 'Transneptunická tělesa'


    Nejčtenější článek z Transneptunická tělesa:
    TAJEMNÝ VZDÁLENÝ OBJEKT NA OKRAJI SLUNEČNÍ SOUSTAVY (Updated)


    Poslední novinky z Transneptunická tělesa:


    Formátování pro tisk width=15 height=11  




  • (c) 2001-2017, www.PLANETKY.cz   ISSN 1214-6196

    Používání obsahu www.PLANETKY.cz nebo jeho cástí je možné pouze s uvedením přesné citace. Děkujeme.

    Creative Commons License

    Projekt www.PLANETKY.cz provozuje Observatoř Kleť, České Budějovice, zřizovaný Jihočeským krajem.

    Texty neprocházejí jazykovými korekturami.

    This site was created with PHP-j00k, a web portal system based on PHP-Nuke, Free Software released under the GNU/GPL license with changes by PLANETKY.cz