Projekt www.planetky.cz provozuje Observatoř Kleť

Hledání
Hlavní menu
  • Hlavní stránka
  • Témata
  • Dráhy planetek
  • Statistiky
  • Top 20
  • WWW odkazy

  • Bookmark/RSS
  • Přidat k oblíbeným
  • RSSRSS

  • Planetky
  • Dráhy planetek
  • E-pohlednice

  • Aktuální články
  • Planetková sobota v ČB (535)
  • Obama a asteroidy (695)
  • Kolik je planetek ? - XVI. (640)
  • KLEŤSKÝ ZVÍŘETNÍK XVI. (565)
  • 15 0000 blízkozemních planetek (2904)

  • Doporučujeme
  • Objev planety Ceres Ferdinandea
  • (Ne)zapomenout na Palermo
  • Planetky na síti
  • Kolik je planetek? - XVI.


  • Hvezdarna Klet/Klet Observatory
     
    www.komety.cz

    Od 1.února 2001
    e-mail


    WebArchiv - archiv ?eského webu

    U Toutatise!
    Jana Tichá - 22.05.2004
    blízkozemní planetky "U Tutatise!", zaklínají se hrdinové proslulého keltského komiksu "Asterixova dobrodružství" jménem nejvyššího keltského (galského) boha Toutatise (či Teutatise). Astronomové si ovšem pod jménem Toutatis většinou představují nikoliv keltské božstvo, ale veliký blízkozemní asteroid (4179) Toutatis, s nímž se naše Země pravidelně potkává. Letošní podzimní návštěva bude obzvlášť blízká.

    Asteroid Toutatis objevil astronom C. Pollas na francouzské observatoři v Caussols v lednu 1989. Pod předběžným označením 1989 AC byl dále pozorován a výpočty dráhy ukázaly, že se jedná o blízkozemní asteroid typu Apollo, tedy křižující dráhu Země s minimálním sklonem dráhy k rovině ekliptiky a oběžnou dobou 4 roky. Toutatis je na kategorii blízkozemních asteroidů tělesem hodně velkým, neboť jeho rozměry dosahují několika kilometrů. Dvě poobjevová přiblížení k Zemi v letech 1992 a 1996 umožnila astronomům radarová pozorování této pozoruhodné planetky a následně vytvoření jejího trojrozměrného modelu. Toutatis vypadá jako jakási "činka", dva veliké kusy skály spojené úzkou šíjí, o celkové velikosti 4,6 x 2,4 x 1,9 kilometru. Tento zvláštní tvar je zřejmě výsledkem mohutných kolizí. Na povrchu planetky byl zaznamenán i velký kráter o průměru 700 metrů. Odborníci zpracovávající radarová data z amerického Goldstone a Areciba byli nadšeni, že takové detaily na povrchu asteroidu, jaké obvykle známe až z kosmických sond, mohli vidět za použití pozemních přístrojů. Asteroid Toutatis má navíc neobvyklou rotaci. Nerotuje jednodušše kolem hlaní osy, ale jeho rotační osa se "kolíbá" ve dvou různých cyklech trvajících 5,4 a 7,3 dne. Pokud jde o složení planetky, jedná se křemičitanový S-typ.


    Počítačový model planetky Toutatis (Scott Hudson, Washington State University)

    V roce 1992 se Toutatis stal nechtěným hrdinou jedné z prvních "asteroidových afér". Francouzští novináři nesprávně pochopili údaje v článku astronomky Annie-Chantal Levasseur-Regourd, doplnili je vlastními, leč špatnými, výpočty a vytvořili z Toutatis postrach, který se v roce 2000 měl srazit se Zemí. Vše se po mnoha i velmi bulvárních článcích, telefonátech na hvězdárny a vyjádřením odborníků vysvětlilo a s Toutatisem jsme se opravdu nesrazili. Na druhou stranu se výzkum NEO - blízkozemních asteroidů a komet začal dostávat do povědomí širší veřejnosti, jak té, která se zajímá o výsledky astronomických výzkumů, tak těch činitelů, kteří ji mohou podpořit. Malou, leč nenulovou pravděpodobnost srážky s některým, možná dosud neznámým, blízkozemních tělesem, asteroidem či kometou nelze úplně opominout.

    Mimochodem, právě v roce 1992 jsme s Toutatisem strávili na Kleti vánoce. Přesné pozice z 25.prosince 1992, které přispěly k upřesnění jeho dráhy, jsme tehdy měřili ze snímků pořízených na skleněné fotografické desky 0,63-m Maksutovovu komorou. V jasné noci bylo na Kleti kolem -25 C a po desítky minut trvající pointované expozici ve vymrzlé kopuli se desky rovnou vyvolávaly v jen o málo teplejší fotokomoře. Čistě počítačoví astronomové nevědí o co přicházejí :-)), není však čeho želet. Zřejmě i tahle ledová kleťská noc s Toutatisem vedla k rychlé přestavbě Kleti na CCD techniku a výsledně až k realizaci nového projektu KLENOT.


    Radarový obrázek planetky Toutatis (NASA/JPL)

    Letos na podzim, přesně 29.září 2004 se asteroid (4179) Toutatis opět přiblíží k Zemi. Tentokrát až na 0,01036 AU, což je 1,5 milionu kilometrů či zhruba čtyřnásobek vzdálenosti Měsíce od Země. Dráhu planetky Toutatis známe lépe než u kteréhokoliv jiného velkého blízkozemního asteroidu. Víme tak, že nepřiletí až do vzdálenosti nebezpečné pro lidstvo. Zaznamenali jsme už řádove bližší přiblížení asteroidů k Zemi, ale vždy se jednalo o daleko menší tělesa. Odborníci z NASA uvádějí, že nás Toutatis neohrozí ani dalších 600 let. Přiblížení asteroidu Toutatis k Zemi v září 2004 je však skvěle blízké na další pozemní pozorování, takže astronomové se těší na další kvalitní pozorování, opět včetně dat radarových.


    Další informace o planetce Toutatis včetně snímků naleznete ZDE.


     
    Další linky
  • Další na téma 'blízkozemní planetky'


    Nejčtenější článek z blízkozemní planetky:
    2004 MN4 aneb rok 2029? (update 6.I.2005)


    Poslední novinky z blízkozemní planetky:


    Formátování pro tisk width=15 height=11  




  • (c) 2001-2017, www.PLANETKY.cz   ISSN 1214-6196

    Používání obsahu www.PLANETKY.cz nebo jeho cástí je možné pouze s uvedením přesné citace. Děkujeme.

    Creative Commons License

    Projekt www.PLANETKY.cz provozuje Observatoř Kleť, České Budějovice, zřizovaný Jihočeským krajem.

    Texty neprocházejí jazykovými korekturami.

    This site was created with PHP-j00k, a web portal system based on PHP-Nuke, Free Software released under the GNU/GPL license with changes by PLANETKY.cz